Jó 20
1 E Zofar, o naamita, respondeu, dizendo:
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 Por isso meus meus pensamentos me fazem responder; por causa da agitação dentro de mim.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 Eu ouvi a repreensão que me envergonha; mas o espírito desde o meu entendimento responderá por mim.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Por acaso não sabes isto, [que foi] desde a antiguidade, desde que o ser humano foi posto no mundo?
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 Que o júbilo dos perversos é breve, e a alegria do hipócrita [dura apenas] um momento?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Ainda que sua altura subisse até o céu, e sua cabeça chegasse até as nuvens,
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 [Mesmo assim] com o seu excremento perecerá para sempre; os que houverem o visto, dirão: Onde ele está?
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 Como um sonho voará, e não será achado; e será afugentado como a visão noturna.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 O olho que já o viu nunca mais o verá; nem seu lugar olhará mais para ele.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 Seus filhos procurarão o favor dos pobres; e suas mãos devolverão a sua riqueza.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 Seus ossos estão cheios de sua juventude, que juntamente com ele se deitará no pó.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 Se o mal é doce em sua boca, e o esconde debaixo de sua língua;
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 Se o guarda para si, e não o abandona; ao contrário, o retém em sua boca.
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 Sua comida se mudará em suas entranhas, veneno de cobras será em seu interior.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 Engoliu riquezas, porém as vomitará; Deus as tirará de seu ventre.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 Veneno de cobras subará; língua de víbora o matará.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 Não verá correntes, rios, [e] ribeiros de mel e de manteiga.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 Restituirá o trabalho e não o engolirá; da riqueza de seu comério não desfrutará.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Pois oprimiu [e] desamparou aos pobres; roubou a casa que não edificou;
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Por não ter sentido sossego em seu ventre, nada preservará de sua tão desejada riqueza.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 Nada [lhe] restou para que devorasse; por isso sua riqueza não será duradoura.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 Estando cheio de sua fartura, [ainda] estará angustiado; todo o poder da miséria virá sobre ele.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 Quando ele estiver enchendo seu vendre, Deus mandará sobre ele o ardor de sua ira, e [a] choverá sobre ele em sua comida.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 [Ainda que] fuja das armas de ferro, o arco de bronze o atravessará.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 Ele a tirará de [seu] corpo, e a ponta brilhante atingirá seu fígado; haverá sobre ele assombros.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 Todas as trevas estão reservadas para seus tesouros escondidos; um fogo não assoprado o consumirá; acabará com o que restar em sua tenda.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 Os céus revelarão sua maldade, e a terra se levantará contra ele.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 As riquezas de sua casa serão transportadas; nos dias de sua ira elas se derramarão.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 Esta é a parte que Deus dá ao homem perverso, a herança que Deus lhe prepara.
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
