Hebreus 1

1 Deus falou antigamente muitas vezes, e de muitas maneiras, aos ancestrais pelos profetas.

Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky,

2 Mas nestes últimos falou a nós por meio do [seu] Filho, a quem constituiu por herdeiro de todas as coisas, e pelo qual também fez o universo. (aiōn g165)

v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn g165)

3 [O Filho] é o resplendor da [sua] glória, a expressa imagem da sua pessoa, e sustenta todas as coisas pela palavra de poder. E, depois de fazer por si mesmo a purificação dos pecados, sentou-se à direita da Majestade nas alturas;

Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,

4 e se tornou muito superior aos anjos, assim como herdou um nome mais excelente que eles.

Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.

5 Pois a qual dos anjos [Deus] jamais disse: “Tu és meu Filho, eu hoje te gerei”, E em outra vez: “Eu lhe serei por Pai, e ele me será por Filho”?

Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu otcem, a on mi bude synem?

6 E outra vez, quando introduz o primogênito ao mundo, diz: E todos os anjos de Deus o adorem.

A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.

7 Quanto aos anjos, porém, ele diz: Ele faz de seus anjos espíritos; e de seus trabalhadores, labareda de fogo;

A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;

8 Mas ao Filho [diz]: Ó Deus, o teu trono é para todo o sempre. Cetro de equidade é o cetro do teu Reino. (aiōn g165)

Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, na věky věků, berla pravosti jest berla království tvého. (aiōn g165)

9 Amaste a justiça, e odiaste a transgressão; por isso, Deus, o teu Deus, te ungiu com óleo de alegria mais que os teus companheiros.

Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.

10 E: Tu Senhor, no princípio fundaste a terra, e os céus são obras de tuas mãos.

A ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.

11 Eles perecerão, mas tu continuas. Todos eles como roupa se envelhecerão;

Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,

12 como uma manta tu os envolverás, e como roupa serão mudados; porém tu és o mesmo, e os teus anos não cessarão.

A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi tentýž, a léta tvá nepřestanou.

13 E a qual dos anjos ele jamais disse: Senta-te à minha direita, até que eu ponha os teus inimigos como estrado de teus pés?

A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?

14 Por acaso não são todos eles espíritos servidores, enviados para auxílio dos que herdarão a salvação?

Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posílání bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?