< Efésios 4 >

1 Portanto, eu, o prisioneiro no Senhor, rogo-vos que andeis como é digno do chamado com que fostes chamados,
Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste,
2 com toda humildade e mansidão; com paciência, tolerando uns aos outros em amor.
Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
3 Procurai guardar a unidade do Espírito pelo vínculo da paz.
Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
4 Há um [só] corpo, e um [só] Espírito, como também fostes chamados em uma [só] esperança do vosso chamado.
Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého.
5 Um [só] Senhor, uma [só] fé, um [só] batismo;
Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
6 um [só] Deus, e Pai de todos, que é acima de todos, por meio de todos, e em todos.
Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
7 Mas a graça foi dada a cada um de nós conforme a medida do dom de Cristo.
Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova.
8 Por isso diz: Quando ele subiu ao alto, levou cativo o cativeiro, e deu dons às pessoas.
Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
9 (O que significa este “ele subiu”, senão que ele também tinha descido às partes mais baixas da terra?)
Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země?
10 Aquele que desceu é também o mesmo que subiu muito acima de todos os céus, para preencher todas as coisas.
Ten pak, kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
11 E ele mesmo deu uns como apóstolos, outros como profetas, outros como evangelistas, e outros como pastores e instrutores.
A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele,
12 para o aperfeiçoamento dos santos, para a obra do serviço, para a edificação do corpo de Cristo;
Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova,
13 até que todos cheguemos à unidade da fé e do conhecimento do Filho de Deus, à maturidade, à medida da estatura da plenitude de Cristo.
Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
14 O fim disso é que não mais sejamos crianças inconstantes, levadas de um lado para outro por todo vento de doutrina, pelo engano dos pessoas que, para enganar, usam de fraudes com astúcia.
Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
15 Pelo contrário, sigamos a verdade em amor, e cresçamos em tudo naquele que é a cabeça: Cristo.
Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, totiž v Krista.
16 É dele que todo o corpo, bem ajustado e unido por todos os ligamentos, conforme a operação de cada parte na medida devida, proporciona o crescimento do corpo, para a sua própria edificação em amor.
Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce.
17 Portanto digo isso, e dou testemunho no Senhor, que não andeis mais como os gentios andam, na futilidade das suas mentes.
A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
18 Esses têm o entendimento nas trevas, e estão separados da vida de Deus pela ignorância que há neles, pela dureza do seu coração.
Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
19 Como se tornaram insensíveis, eles se entregaram à sensualidade, para cometerem com avidez toda impureza.
Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
20 Mas não foi assim que vós aprendestes de Cristo;
Ale vy ne tak jste se vyučili od Krista,
21 se é que o ouvistes, e fostes ensinados nele, como a verdade está em Jesus;
Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi,
22 quanto ao comportamento passado, que deveis abandonar o velho ser humano, que se corrompe pelos maus desejos de engano;
Totiž, žeť vám náleží složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících,
23 que [deveis] vos renovar no espírito da vossa mente;
Obnoviti se pak duchem mysli své,
24 e que [deveis] vos revestir do novo ser humano, que é criado conforme Deus na verdadeira justiça e santidade.
A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
25 Portanto, abandonai a mentira, e falai a verdade cada um ao seu próximo; pois somos membros uns dos outros.
Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové.
26 Quando irardes, não pequeis; o sol não se ponha sobre a vossa ira;
Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
27 nem deis lugar ao diabo.
Nedávejte místa ďáblu.
28 O que furtava, não furte mais; em vez disso, trabalhe, operando com as próprias mãos o bem, para que tenha o que repartir com o que tiver necessidade.
Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému.
29 Não saia de vossa boca palavra imoral; mas sim a boa para a edificação conforme a necessidade; para que comunique graça aos que a ouvem.
Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům.
30 E não entristeçais o Espírito Santo de Deus, no qual fostes selados para o dia da libertação.
A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení.
31 Toda amargura, raiva, ira, gritaria, e maledicência sejam tiradas do meio de vós, assim como toda malícia.
Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
32 Em vez disso, sede benignos uns com os outros, misericordiosos, perdoando-vos uns aos outros, como também Deus vos perdoou em Cristo.
Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

< Efésios 4 >