< Eclesiastes 10 >

1 [Assim como] as moscas mortas fazem cheirar mal do óleo do perfumador, [assim também] um pouco de tolice se sobrepõe à sabedoria e honra.
Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
2 O coração do sábio [está] à sua direita; mas o coração do tolo [está] à sua esquerda.
Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 E até quando o tolo vai pelo caminho, falta-lhe [bom-senso em seu] coração, e diz a todos que é ele é tolo.
I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
4 Se o espírito de um chefe se levantar contra ti, não deixes teu lugar, porque a calma aquieta grandes ofensas.
Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
5 Há um mal que vi abaixo do sol, um [tipo de] erro que é proveniente dos que têm autoridade:
Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 Põem o tolo em cargos elevados, mas os ricos sentam em lugares baixos.
Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 Vi servos a cavalo, e príncipes que andavam [a pé] como [se fossem] servos sobre a terra.
Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8 Quem cavar uma cova, nela cairá; e quem romper um muro, uma cobra o morderá.
Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9 Quem extrai pedras, por elas será ferido; e quem parte lenha, correrá perigo por ela.
Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10 Se o ferro está embotado, e não afiar o corte, então deve se pôr mais forças; mas a sabedoria é proveitosa para se ter sucesso.
Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11 Se a cobra morder sem estar encantada, então proveito nenhum tem a fala do encantador.
Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12 As palavras da boca do sábio são agradáveis; porém os lábios do tolo o devoram.
Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 O princípio das palavras de sua boca é tolice; e o fim de sua boca [é] uma loucura ruim.
Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 O tolo multiplica as palavras, [porém] ninguém sabe o que virá no futuro; e quem lhe fará saber o que será depois dele?
Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15 O trabalho dos tolos lhes traz cansaço, porque não sabem ir à cidade.
Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16 Ai de ti, ó terra cujo rei é um menino, e cujos príncipes comem pela madrugada!
Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 Bem-aventurada é tu, ó terra, cujo rei é filho de nobres, e cujos príncipes comem no tempo [devido], para se fortalecerem, e não para se embebedarem!
Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18 Pela muita preguiça o teto se deteriora; e pala frouxidão das mãos a casa tem goteiras.
Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
19 Para rir se fazem banquetes, e o vinho alegra aos vivos; mas o dinheiro responde por tudo.
Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Nem mesmo em pensamento amaldiçoes ao rei, nem também no interior de teu quarto amaldiçoes ao rico, porque as aves dos céus levam o que foi falado, e os que tem asas contam o que foi dito.
Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.

< Eclesiastes 10 >