Atos 15
1 E alguns que tinham descido da Judeia ensinavam aos irmãos, [dizendo]: Se vós não vos circuncidardes conforme o costume de Moisés, não podeis ser salvos.
V Antiochii se objevili někteří křesťané z Judska a přesvědčovali bývalé pohany, že nestačí jen uvěřit v Krista, ale že ke spáse je nutné přijmout židovské tradice, jak je předepisuje Mojžíšův zákon, a to především obřízku.
2 Então, havendo não pequena resistência e confronto de Paulo e Barnabé contra eles, ordenaram que Paulo, Barnabé e alguns outros deles subissem aos apóstolos e aos anciãos a Jerusalém sobre esta questão.
Pavel a Barnabáš s nimi naprosto nesouhlasili a vznikl z toho vážný spor. Nakonec se rozhodli předložit spornou otázku apoštolům a vedení církve v Jeruzalémě. Vyslali tam skupinu pod vedením Pavla a Barnabáše.
3 Então sendo eles preparados para a viagem e despedidos pela igreja, passaram pela Fenícia e Samaria, contando [sobre] a conversão dos gentios; e davam grande alegria a todos os irmãos.
Ti, když cestovali Fénicií a Samařskem, vyprávěli křesťanům, jak pohané přijímají víru v Pána Ježíše, a bratři z toho měli všude velkou radost.
4 E tendo chegado a Jerusalém, eles foram recebidos pela igreja, e pelos apóstolos e anciãos; e lhes anunciaram quão grandes coisas Deus tinha feito com eles;
V Jeruzalémě je přijali starší sboru a apoštolové. I těm vyprávěli, jak se Bůh přiznává k jejich práci mezi pohany.
5 Mas [que] alguns do grupo dos fariseus que tinham crido, levantaram-se, dizendo que era necessário circuncidá-los, e mandar [-lhes] que guardem a Lei de Moisés.
Hned se však ozvali někteří křesťané – příslušníci židovské sekty farizejů: „Pohané, kteří uvěřili v Krista, musejí přijmout obřízku a dodržovat Mojžíšův zákon.“
6 E os apóstolos e anciãos se reuniram para dar atenção a este assunto.
Apoštolové a starší svolali poradu o této těžké otázce.
7 E havendo muita discussão, Pedro se levantou, e lhes disse: Homens irmãos, vós sabeis que há muito tempo Deus [meu] escolheu entre nós, para que por minha boca os gentios ouvissem a palavra do Evangelho, e cressem.
Když po dlouhém rozhovoru stále nemohli dojít k žádnému rozhodnutí, vzal si slovo Petr a řekl: „Bratři, víte, že mne si Bůh vybral, abych jako první zvěstoval evangelium pohanům, a oni uvěřili.
8 E Deus, que conhece os corações, deu-lhes testemunho, dando-lhes o Espírito Santo, assim como também a nós.
Bůh, který vidí do srdce člověka, se k nim přiznal a dal jim stejného Ducha jako nám.
9 E nenhuma diferença fez entre nós e eles, purificando seus corações pela fé.
Nedělal v tom žádný rozdíl mezi rozeným židem a pohanem – očistil i jejich srdce vírou.
10 Então agora, por que tentais a Deus, pondo um jugo sobre o pescoço dos discípulos; que nem nossos pais, nem nós podemos levar?
Proč chcete být moudřejší než sám Bůh a předělávat je na židy? Vždyť je to zbytečné břemeno, které jsme my ani naši předkové nemohli unést.
11 Mas cremos que, pela graça do Senhor Jesus Cristo, nós somos salvos, assim como também eles.
I my jsme uvěřili, že nebudeme zachráněni pro svoje židovství, ale pro lásku Pána Ježíše Krista. A v tom jsou nám plně rovni.“
12 E toda a multidão se calou; e ouviram a Barnabé e a Paulo, que contavam quão grandes sinais e milagres Deus tinha feito por meio deles entre os gentios.
Po tomto projevu celé shromáždění ztichlo a vyslechlo zprávu Barnabáše a Pavla o tom, jaké divy a nadpřirozené věci konal Bůh jejich prostřednictvím mezi pohany.
13 E tendo estes se calado, Tiago respondeu, dizendo: Homens irmãos, ouvi-me:
Když skončili, ujal se slova Jakub: „Bratři, chtěl bych něco říci.
14 Simão informou como primeiro Deus visitou aos gentios, para tomar [deles] um povo para seu nome.
Slyšeli jsme Šimonovu zkušenost: sám Bůh to byl, kdo poprvé promluvil k pohanům a přijal je mezi svůj lid.
15 E com isso concordam as palavras dos profetas, como está escrito:
To plně souhlasí se slovy proroka:
16 Depois disto eu voltarei, e reconstruirei o tabernáculo de Davi, que caído está; e reconstruirei [de] suas ruínas, e voltarei a levantá-lo;
‚Vrátím se a obnovím svůj příbytek, který je v rozvalinách, znovu budu bydlet s vámi.
17 Para que o resto da humanidade busque ao Senhor, e todos os gentios sobre os quais meu nome é invocado, diz o Senhor, que faz todas estas coisas,
Potom mne naleznou i pohané, kterým budete hlásat moje jméno.‘To říká Bůh,
19 Portanto eu julgo que aqueles que dos gentios se convertem a Deus não devem ser perturbados.
Nenakládejte tedy na pohany, kteří uvěřili v Boha, zbytečná břemena.
20 Mas [que] lhes escrevamos para que se abstenham das contaminações dos ídolos, e do pecado sexual, e da [carne] sufocada, e do sangue.
Napišme jim, aby zachovávali jen základní pravidla: ať se vyhýbají všemu, co souvisí s modloslužbou, mravní nezřízeností, a ať nejedí maso s krví ani samotnou krev.
21 Porque Moisés, desde as gerações antigas, tem em cada cidade quem o pregue nas sinagogas, sendo lido todo sábado.
Vždyť Mojžíšův zákon se už odedávna vyučuje každou sobotu v synagogách a má dost horlivých zastánců.“
22 Então pareceu bem aos apóstolos, e aos anciãos, com toda a igreja, eleger deles [alguns] homens, para serem enviados com Paulo e Barnabé a Antioquia: Judas, que tinha por sobrenome Barsabás; e a Silas, homens líderes entre os irmãos.
S tím celé shromáždění souhlasilo. Vybrali z vedoucích bratří dva muže. Ti měli v Antiochii vyřídit vše, na čem se v Jeruzalémě usnesli. Byli to Juda zvaný Barsabáš a Silas.
23 E escreveram por meio deles o seguinte: Os apóstolos e os anciãos, e os irmãos – para os irmãos dentre os gentios, que [estão] em Antioquia, Síria e Cilícia; saudações.
Po nich poslali tento dopis: „Apoštolové a starší jeruzalémského sboru vzkazují bratrský pozdrav bratřím v Antiochii, Sýrii a Kylikii, bývalým pohanům.
24 Dado que ouvimos que alguns dos que saíram de nós vos perturbaram com palavras, [e] causaram incômodo a vossas almas, aos quais não mandamos;
Slyšeli jsme, že k vám přišli od nás lidé, kteří vás znepokojovali a mátli svými názory. My jsme je ničím nepověřili.
25 Pareceu-nos bem, reunidos em concordância, escolher [alguns] homens, e enviá-los até vós, com nossos amados Barnabé e Paulo.
Teď jsme se jednomyslně rozhodli poslat k vám Judu a Silase společně s Barnabášem a Pavlem, o nichž víme, že ve službě Kristovu evangeliu nasazují život. Ti vám ještě blíže vysvětlí naše písemné usnesení.
26 Homens que têm arriscado suas vidas pelo nome de nosso Senhor Jesus Cristo.
27 Então enviamos a Judas e a Silas, os quais [vos] dirão as mesmas coisas pessoalmente.
28 Porque pareceu bem ao Espírito Santo e a nós, de nenhuma carga a mais vos impor, a não ser estas coisas necessárias:
Podle rozhodnutí Ducha svatého i podle našeho názoru není nutno vám ukládat jakákoliv břemena kromě těchto nejzákladnějších požadavků:
29 Que vos abstenhais das coisas sacrificadas aos ídolos, do sangue, da [carne] sufocada, e do pecado sexual; das quais, se vos guardardes, fareis bem. Que o bem vos suceda.
Varujte se toho, co bylo obětováno modlám, nejezte krev ani maso s krví a zachovávejte mravní čistotu. Budete jednat správně, když se přidržíte těchto pokynů. Mějte se dobře!“
30 Sendo, pois, eles despedidos, vieram a Antioquia, e reunindo a multidão, entregaram a carta.
Pověření bratři se tedy odebrali do Antiochie, odevzdali dopis
31 E ao lerem, alegraram-se pela consolação.
a ten byl přečten celému shromáždění. Přinesl všem velikou úlevu a radost.
32 E então Judas e Silas, sendo também profetas, com muitas palavras exortaram e firmaram aos irmãos.
Juda a Silas, kterým Duch svatý ukazoval, co mají mluvit, posilovali a povzbuzovali celý sbor.
33 E ficando [ali] por algum tempo, permitiram que voltassem em paz dos irmãos para os apóstolos.
Po nějaké době se měli zase vrátit do Jeruzaléma, ale Silas raději zůstal v Antiochii. Také Pavel a Barnabáš tam zůstali a spolu s mnoha dalšími vyučovali a hlásali Kristovo učení.
35 E Paulo e Barnabé ficaram em Antioquia, ensinando e evangelizando, com também muitos outros, a palavra do Senhor.
36 E depois de alguns dias, Paulo disse a Barnabé: Voltemos a visitar a nossos irmãos em cada cidade onde tenhamos anunciado a palavra do Senhor, [para ver] como estão.
Po čase navrhl Pavel Barnabášovi: „Měli bychom se vypravit navštívit sbory a bratry ve všech těch městech, kde jsme kázali o Pánu Ježíši. Rád bych věděl, jak si počínají.“
37 E Barnabé aconselhou para que tomassem consigo a João, chamado Marcos.
Barnabáš souhlasil a radil, aby s sebou vzali zase Jana Marka.
38 Mas Paulo achou adequado que não tomassem consigo a aquele que desde a Panfília tinha se separado deles, e não tinha ido com eles para [aquela] obra.
To se Pavlovi nezdálo, protože je Marek opustil už v Pamfylii a do hlavní práce s nimi nešel.
39 Houve então [entre eles] tal discórdia, que eles se separaram um do outro; e Barnabé, tomando consigo a Marcos, navegou para o Chipre.
Nemohli se dohodnout, a tak se raději rozdělili. Barnabáš vzal s sebou Marka a vypluli na Kypr.
40 Mas Paulo, escolhendo a Silas, partiu-se, enviado pelos irmãos para a graça de Deus.
Pavel si vybral Silase, vyžádali si požehnání od bratří a vydali se na cestu po pevnině.
41 E ele passou pela Síria e Cilícia, firmando as igrejas.
Prošli Sýrií a Kilikií a povzbuzovali křesťany v tamních sborech.
