2 Samuel 23

1 Estas são as últimas palavras de Davi. Disse Davi filho de Jessé, Disse aquele homem que foi levantado alto, O ungido do Deus de Jacó, O suave em cânticos de Israel:

Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:

2 O espírito do SENHOR falou por mim, E sua palavra foi em minha língua.

Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.

3 O Deus de Israel disse, Falou-me o Forte de Israel: O dominador dos homens será justo. Dominador em temor de Deus.

Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.

4 Será como a luz da manhã quando sai o sol, Da manhã sem nuvens; Quando a erva da terra brota Por meio do resplendor depois da chuva.

Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:

5 Não está minha casa com Deus? Pois ele fez comigo um pacto perpétuo, Ordenado em todas as coisas, e será guardado; pois não é dele que brotará toda a minha salvação e todo o meu desejo?

Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.

6 Mas os malignos serão todos eles como espinhos arrancados, os quais ninguém toma com a mão;

Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.

7 Em vez disso o que quer tocar neles, Arma-se de ferro e de haste de lança, e são queimados em seu lugar.

Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.

8 Estes são os nomes dos valentes que teve Davi: Josebe-Bassebete, o taquemonita, principal dos capitães: era este Adino o eznita, que matou em uma ocasião sobre oitocentos homens.

Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.

9 Depois deste, Eleazar, filho de Dodô de Aoí, foi dos três valentes que estavam com Davi, quando desafiaram aos filisteus que se haviam juntado ali à batalha, e subiram os de Israel.

A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.

10 Este, levantando-se, feriu aos filisteus, até que sua mão se cansou, e ficou grudada em sua espada. Aquele dia o SENHOR fez grande salvação; e voltou-se o povo depois dele somente para tomar o despojo.

Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.

11 Depois deste foi Samá, filho de Agé araíta: que havendo os filisteus se juntado em uma aldeia, havia ali um terreno cheio de lentilhas, e o povo havia fugido diante dos filisteus:

Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:

12 Ele então se parou em meio do terreno e defendeu-o, e feriu aos filisteus; e o SENHOR fez uma grande salvação.

Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.

13 E três dos trinta principais desceram e vieram em tempo da colheita a Davi à cova de Adulão: e o acampamento dos filisteus estava no vale de Refaim.

Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.

14 Davi então estava na fortaleza, e a guarnição dos filisteus estava em Belém.

(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)

15 E Davi teve desejo, e disse: Quem me dera a beber da água da cisterna de Belém, que está à porta!

Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!

16 Então os três valentes irromperam pelo acampamento dos filisteus, e tiraram água da cisterna de Belém, que estava à porta; e tomaram, e trouxeram-na a Davi: mas ele não a quis beber, mas derramou-a ao SENHOR, dizendo:

A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,

17 Longe seja de mim, ó SENHOR, que eu faça isto. Eis de beber eu o sangue dos homens que foram com perigo de sua vida? E não quis bebê-la. Os três valentes fizeram isto.

A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.

18 E Abisai irmão de Joabe, filho de Zeruia, foi o principal dos três; o qual levantou sua lança contra trezentos, que matou; e teve nome entre os três.

Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.

19 Ele era o mais preeminente dos três, e o primeiro deles; mas não chegou aos três primeiros.

Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.

20 Depois, Benaia filho de Joiada, filho de um homem esforçado, grande em feitos, de Cabzeel. Este feriu dois leões de Moabe: e ele mesmo desceu, e feriu um leão em meio de um fosso no tempo da neve:

Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.

21 Também feriu ele a um egípcio, homem de grande estatura; e tinha o egípcio uma lança em sua mão; mas desceu a ele com um cajado, e arrebatou ao egípcio a lança da mão, e o matou com sua própria lança.

Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.

22 Isto fez Benaia filho de Joiada, e teve nome entre os três valentes.

To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.

23 Dos trinta foi o mais preeminente; mas não chegou aos três primeiros. E Davi o pôs em seu conselho.

A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.

24 Asael irmão de Joabe foi dos trinta; Elanã filho de Dodô de Belém;

Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,

25 Samá harodita, Elica harodita;

Samma Charodský, Elika Charodský,

26 Heles paltita, Ira, filho de Iques, de Tecoa;

Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,

27 Abiezer de Anatote, Mebunai husatita;

Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,

28 Zalmom aoíta, Maarai de Netofate;

Salmon Achochský, Maharai Netofatský,

29 Helebe filho de Baaná de Netofate, Itai filho de Ribai de Gibeá dos filhos de Benjamim;

Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,

30 Benaia piratonita, Hidai do ribeiro de Gaás;

Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,

31 Abi-Albom de Arbate, Azmavete barumita;

Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,

32 Eleaba de Saalbom, Jônatas dos filhos de Jásen;

Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,

33 Samá de Harar, Aião filho de Sarar de Harar.

Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,

34 Elifelete filho de Aasbai filho do maacatita; Eliã filho de Aitofel gilonita;

Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,

35 Hezrai do Carmelo, Paarai arbita;

Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,

36 Igal filho de Natã de Zobá, Bani gadita;

Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,

37 Zeleque de Amom, Naarai de Beerote, escudeiro de Joabe filho de Zeruia;

Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,

38 Ira itrita, Garebe itrita;

Híra Itrejský, Gareb Itrejský,

39 Urias, o heteu. Entre todos, trinta e sete.

Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.