2 Samuel 22
1 E falou Davi ao SENHOR as palavras deste cântico, o dia que o SENHOR o livrou da mão de todos os seus inimigos e da mão de Saul.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 E disse: O SENHOR é minha rocha, e minha fortaleza, e meu libertador;
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Deus de minha rocha, nele confiarei: Meu escudo, e o poder de minha salvação, minha fortaleza, e meu refúgio; Meu salvador, que me livrarás de violência.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Invocarei ao SENHOR, digno de ser louvado. E serei salvo de meus inimigos.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Quando me cercaram ondas de morte, E ribeiros de iniquidade me assombraram,
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 Tive angústia, invoquei ao SENHOR, E clamei a meu Deus: E ele ouviu minha voz desde seu templo; Chegou meu clamor a seus ouvidos.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 A terra se moveu, e tremeu; Os fundamentos dos céus foram movidos, E se estremeceram, porque ele se irou.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Subiu fumaça de suas narinas, E de sua boca fogo consumidor, Pelo qual se acenderam carvões.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 E abaixo os céus, e desceu: Uma escuridão debaixo de seus pés.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Subiu sobre o querubim, e voou: Apareceu-se sobre as asas do vento.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Armou tendas de escuridão ao redor de si; nuvens negras e espessas, carregadas de águas.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Do resplendor de sua presença Se acenderam brasas ardentes.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 O SENHOR trovejou desde os céus, E o Altíssimo deu sua voz;
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Lançou flechas, e desbaratou-os; Relampejou, e consumiu-os.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Então apareceram as profundezas do mar, E os fundamentos do mundo foram descobertos, À repreensão do SENHOR, Ao sopro do vento de seu nariz.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Estendeu sua mão do alto, e arrebatou-me, E tirou-me de copiosas águas.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Livrou-me de fortes inimigos, De aqueles que me aborreciam, os quais eram mais fortes que eu.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Atacaram-me no dia de minha calamidade; Mas o SENHOR foi meu apoio.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Tirou-me para um lugar amplo; Livrou-me, porque se agradou de mim.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Remunerou-me o SENHOR conforme minha justiça: E conforme a limpeza de minhas mãos ele me pagou.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Porque eu guardei os caminhos do SENHOR; E não me apartei impiamente de meu Deus.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Porque diante de mim tenho todas suas ordenanças; E atento a seus estatutos, não me retirarei deles.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 E fui íntegro para com ele, E guardei-me de minha iniquidade.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Remunerou-me, portanto, o SENHOR conforme minha justiça, E conforme minha limpeza diante de seus olhos.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Com o bom és benigno, E com o íntegro te mostras íntegro;
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 Limpo és para com o limpo, Mas com o perverso és rígido.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 E tu salvas ao povo humilde; Mas teus olhos sobre os altivos, para abatê-los.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Porque tu és minha lâmpada, ó SENHOR; o SENHOR dá luz às minhas trevas.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Pois contigo avançarei contra uma tropa, e com o meu Deus saltarei uma muralha.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 O caminho de Deus [é] perfeito; a palavra do SENHOR [é] purificada, é escudo é de todos os que nele confiam.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Porque que Deus há a não ser o SENHOR? Ou quem é forte a não ser nosso Deus?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Deus é o que com virtude me corrobora, e o que tira os obstáculos do meu caminho;
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 O que faz meus pés como de cervas, E o que me assenta em minhas alturas;
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 O que ensina minhas mãos para a luta, e proporciona que com meus braços quebre o arco de bronze.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Tu me deste também o escudo de tua salvação, E tua benignidade me acrescentou.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Tu alargaste meus desfiladeiros debaixo de mim, Para que não titubeassem meus joelhos.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Perseguirei a meus inimigos, e os quebrantarei; E não me voltarei até que os acabe.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Os consumirei, e os ferirei, e não se levantarão; E cairão debaixo de meus pés.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Cingiste-me de força para a batalha, E fizeste prostrar debaixo de mim os que contra mim se levantaram.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Tu me deste o pescoço de meus inimigos, De meus aborrecedores, que eu os destruísse.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Olharam, e não houve quem os livrasse; Ao SENHOR, mas não lhes respondeu.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Eu os esmiuçarei como pó da terra; Eu os pisarei como à lama das ruas, e os dissiparei.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Tu me livraste das brigas dos povos; Tu me guardaste para eu que fosse cabeça de nações: Povos que eu não conhecia me serviram.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Os estrangeiros se sujeitaram a mim; ao ouvirem, me obedeciam.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Os estrangeiros desfaleciam, E tremiam em seus esconderijos.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Viva o SENHOR, e seja bendita minha rocha; Seja exaltado o Deus, a rocha de meu salvamento:
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 O Deus que me vingou, E sujeita os povos debaixo de mim:
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 E que me tira dentre meus inimigos: Tu me tiraste em alto dentre os que se levantaram contra mim: Livraste-me do homem de iniquidades.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Portanto eu te confessarei entre as nações, ó SENHOR, E cantarei a teu nome.
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 Ele que engrandece as saúdes de seu rei, E faz misericórdia a seu ungido, A Davi, e à sua semente, para sempre.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
