Romanos 2
1 Portanto, és inexcusável quando julgas, ó homem, quem quer que sejas, porque te condenas a ti mesmo naquilo em que julgas o outro; pois tu, que julgas, fazes as mesmas coisas.
„Dobře jim tak, “říkáš si, „mají, co si zasloužili.“Ale pozor! Myslíš, že sám jsi na tom lépe? Chceš snad tvrdit, že ses nikdy ničeho špatného nedopustil?
2 E bem sabemos que o juízo de Deus é segundo a verdade sobre os que tais coisas fazem.
3 E tu, ó homem, que julgas os que fazem tais coisas, cuidas que, fazendo-as tu, escaparás ao juízo de Deus?
Druhé soudíš a doufáš, že sám soudu ujdeš, přestože děláš totéž?
4 Ou desprezas tu as riquezas da sua benignidade, e paciência e longanimidade, ignorando que a benignidade de Deus te leva ao arrependimento?
Nepohrdáš tak i ty Boží laskavostí, trpělivostí a shovívavostí? Uvědom si, že právě Boží laskavost vede člověka k tomu, aby se zastyděl a začal nový život!
5 Mas, segundo a tua dureza e teu coração impenitente, entesouras ira para o dia da ira e da manifestação do juízo de Deus;
Kdo však setrvává v tvrdošíjném odporu proti Bohu, na toho dopadne Boží hněv v den soudu.
6 O qual recompensará cada um segundo as suas obras;
V ten den Bůh spravedlivě odplatí každému po zásluze:
7 A saber: a vida eterna aos que, com perseverança em fazer bem, procuram glória, e honra e incorrupção; (aiōnios g166)
věčný život dá těm, kdo usilují o nepomíjející hodnoty neúnavným konáním dobra; (aiōnios g166)
8 Mas a indignação e a ira aos que são contenciosos, e desobedientes à verdade e obedientes à injustiça.
ty však, kteří prosazují sami sebe, odporují pravdě a dopouštějí se bezpráví, stihne spravedlivý trest.
9 Tribulação e angústia sobre toda a alma do homem que obra o mal; primeiramente do judeu e também do grego:
Zlo se jako bumerang vrátí na každého, kdo je páchá, ať je to nevěrec nebo pobožnůstkář – na toho tím spíš!
10 Glória, porém, e honra e paz a qualquer que obra o bem; primeiramente ao judeu e também ao grego;
Věčná sláva, čest a pokoj budou však odměnou všech, kdo konají dobro: věřících především, ale stejně tak i nekřesťanů.
11 Porque, para com Deus, não há acepção de pessoas.
U Boha neplatí žádná protekce.
12 Porque todos os que sem lei pecaram sem lei também perecerão; e todos os que sob a lei pecaram pela lei serão julgados.
Každý, kdo hřeší proti Božím přikázáním, musí zahynout, ať už je zná či nikoliv.
13 Porque os que ouvem a lei não são justos diante de Deus: mas os que praticam a lei hão de ser justificados.
Aby byl člověk uznán za bezúhonného, k tomu nestačí zákon pouze znát; je nutno také jej plnit.
14 Porque, quando os gentios, que não tem lei, fazem naturalmente as coisas que são da lei, não tendo estes lei, para si mesmos são lei
Jestliže nevěrci, přestože Boží zákon neznají, jednají podle svého svědomí tak, že je to v souladu s Božími příkazy,
15 Os quais mostram a obra da lei escrita em seus corações, testificando juntamente a sua consciência, e seus pensamentos, ora acusando-se, ora defendendo-se;
dokazují tím, že Boží zákon skrytě existuje v jejich svědomí. Ono je jejich zákonem, který je buď obviňuje nebo obhajuje,
16 No dia em que Deus há de julgar os segredos dos homens, por Jesus Cristo, segundo o meu evangelho.
a to se ukáže i v den soudu, kdy Bůh odhalí hlubiny lidského nitra.
17 Eis que tu que tens por sobrenome judeu, e repousas na lei, e te glórias em Deus;
Ty jsi věřící, spoléháš na příslušnost k církvi, oháníš se Bohem,
18 E sabes a sua vontade e aprovas as coisas excelentes, sendo instruído por lei;
znalostí jeho vůle, poučen Biblí umíš věci správně hodnotit.
19 E confias que és guia dos cegos, luz dos que estão em trevas,
Domníváš se, že ostatní jsou slepí, nevzdělaní a nevychovaní a ty že jsi jejich vůdce, učitel a vychovatel, poněvadž z Bible čerpáš pravé vědění a poznání.
20 Instruidor dos néscios, mestre de crianças, que tens a forma da ciência e da verdade na lei;
21 Tu, pois, que ensinas a outro, não te ensinas a ti mesmo? Tu, que pregas que não se deve furtar, furtas?
Jak je tedy možné, když druhé poučuješ, že si sám poučení nebereš? Kážeš, že krást je hřích, ale to ti nebrání, aby sis přivlastňoval cizí majetek?
22 Tu, que dizes que não se deve adulterar, adulteras? Tu, que abominas os ídolos, cometes sacrilégio?
Druhým cizoložství zakazuješ, sobě ne? Modláře zatracuješ, jejich peníze jsou ti však dobré?
23 Tu, que te glórias na lei, desonras a Deus pela transgressão da lei?
Na všechno máš pohotově biblický citát, ale Boha urážíš tím, že ho neposloucháš.
24 Porque, como está escrito, o nome de Deus é blasfemado entre os gentios por causa de vós.
Jaký div, že se nevěrci Bohu posmívají, když u věřících vidí takové jednání!
25 Porque a circuncisão é, na verdade, proveitosa, se tu guardares a lei; porém, se tu és transgressor da lei, a tua circuncisão se torna em incircuncisão.
Na svém vyznání si může zakládat jen ten, kdo podle něj žije.
26 Pois, se a incircuncisão guarda os preceitos da lei, porventura a sua incircuncisão não será reputada como circuncisão?
Jestliže se věřící člověk ve svém jednání rozchází s učením Bible, není víc než pohan a nevěrec.
27 E, a que por natureza é incircuncisão, se cumpre a lei, não te julgará porventura a ti, que pela letra e circuncisão és transgressor da lei?
Spíše má právo počítat se mezi lidi ten, kdo Boha sice nezná, ale žije v souladu s Božími požadavky. Takový člověk, který zásady tvé víry nepoznal – ač třeba jiného náboženství nebo ateista, pokud žije podle biblických zásad, plným právem zahanbí tebe se vším tvým náboženstvím, jehož zákony přestupuješ.
28 Porque não é judeu o que o é exteriormente, nem é circuncisão a que o é exteriormente na carne
Pravým židem rozhodně není ten, kdo tak navenek vypadá nebo se může vykázat židovským původem. To snad udělá dojem na lidi.
29 Mas é judeu o que o é no interior, e circuncisão é a do coração, no espírito, não na letra: cujo louvor não provém dos homens, mas de Deus.
Před Bohem však je rozhodující čistota srdce.
