< Salmos 9 >
1 Eu te louvarei, Senhor, com todo o meu coração; contarei todas as tuas maravilhas.
Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
2 Em ti me alegrarei e saltarei de prazer; cantarei louvores ao teu nome, ó altíssimo.
Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
3 Porquanto os meus inimigos voltaram para traz, cairam e pereceram diante da tua face.
Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
4 Pois tu tens sustentado o meu direito e a minha causa; tu te assentaste no tribunal, julgando justamente.
Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
5 Repreendeste as nações, destruíste os ímpios; apagaste o seu nome para sempre e eternamente.
Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
6 Oh! inimigo! acabaram-se para sempre as assolações; e tu arrazaste as cidades, e a sua memória pereceu com elas.
Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
7 Mas o Senhor está assentado perpetuamente; já preparou o seu tribunal para julgar.
Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
8 Ele mesmo julgará o mundo com justiça; fará juízo aos povos com retidão.
Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
9 O Senhor será também um alto refúgio para o oprimido; um alto refúgio em tempos de angústia.
Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
10 E em ti confiarão os que conhecem o teu nome; porque tu, Senhor, nunca desamparaste aos que te buscam.
I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
11 Cantai louvores ao Senhor, que habita em Sião; anunciai entre os povos os seus feitos.
Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
12 Pois quando busca derramamento de sangue, lembra-se deles; não se esquece do clamor dos miseráveis.
Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
13 Tem misericórdia de mim, Senhor, olha para a minha miséria, que sofro daqueles que me aborrecem; tu que me levantas das portas da morte,
Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
14 Para que eu conte todos os teus louvores nas portas da filha de Sião, e me alegre na tua salvação.
Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
15 As gentes enterraram-se na cova que fizeram; na rede que ocultaram ficou preso o seu pé.
Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
16 O Senhor é conhecido pelo juízo que fez; enlaçado foi o ímpio nas obras de suas mãos (Higgaion, Selah)
Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
17 Os ímpios serão lançados no inferno, e todas as gentes que se esquecem de Deus. (Sheol )
Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol )
18 Porque o necessitado não será esquecido para sempre, nem a expectação dos miseráveis perecerá perpetuamente.
Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
19 Levanta-te, Senhor; não prevaleça o homem; sejam julgadas as gentes diante da tua face.
Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
20 Põe-os em medo, Senhor, para que saibam as nações que não são mais do que homens (Selah)
Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)