Salmos 81

1 Exultai a Deus, nossa fortaleza: jubilai ao Deus de Jacob.

Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

2 Tomai o saltério, e trazei o adufe, a harpa suave e o alaude.

Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

3 Tocai a trombeta na lua nova, no tempo apontado da nossa solenidade.

Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

4 Porque isto era um estatuto para Israel, e uma ordenança do Deus de Jacob.

Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

5 Ordenou-o em José por testemunho, quando saira pela terra do Egito, onde ouvi uma língua que não entendia.

Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

6 Tirei de seus ombros a carga; as suas mãos foram livres das marmitas.

Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

7 Clamaste na angústia, e te livrei; respondi-te no lugar oculto dos trovões; provei-te nas águas de Meribah (Selah)

V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)

8 Ouve-me, povo meu, e eu te atestarei: ah, Israel, se me ouvisses!

Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

9 Não haverá entre ti Deus alheio nem te prostrarás ante um Deus estranho.

A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

10 Eu sou o Senhor teu Deus, que te tirei da terra do Egito: abre bem a tua boca, e t'a encherei.

Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

11 Mas o meu povo não quis ouvir a minha voz, e Israel não me quis.

Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

12 Pelo que eu os entreguei aos desejos dos seus próprios corações, e andaram nos seus mesmos conselhos.

A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

13 Oh! se o meu povo me tivesse ouvido! se Israel andasse nos meus caminhos!

Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

14 Em breve abateria os seus inimigos, e viraria a minha mão contra os seus adversários.

Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

15 Os que aborrecem ao Senhor ter-se-lhe-iam sujeitado, e o seu tempo seria eterno.

A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

16 E o sustentaria com o trigo mais fino, e te fartaria com o mel saído da pedra.

A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.