Salmos 44
1 Ó Deus, nós ouvimos com os nossos ouvidos, e nossos pais nos tem contado a obra que fizeste em seus dias, nos tempos da antiguidade.
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 Como expeliste as nações com a tua mão e os plantaste a eles: como afligiste os povos e os derrubaste.
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 Pois não conquistaram a terra pela sua espada, nem o seu braço os salvou, mas a tua dextra e o teu braço, e a luz da tua face, porquanto te agradaste deles.
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 Tu és o meu Rei, ó Deus: ordena salvações para Jacob.
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 Por ti escornearemos os nossos inimigos: pelo teu nome pizaremos os que se levantam contra nós:
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 Pois eu não confiarei no meu arco, nem a minha espada me salvará.
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 Mas tu nos salvaste dos nossos inimigos, e confundiste os que nos aborreciam.
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 Em Deus nos glóriamos todo o dia, e louvamos o teu nome eternamente (Selah)
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 Mas agora tu nos rejeitaste e nos confundiste, e não sais com os nossos exércitos.
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 Faze-nos retirar do inimigo, e aqueles que nos odeiam nos saqueiam para si.
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 Tu nos entregaste como ovelhas para comer, e nos espalhaste entre as nações.
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 Tu vendes por nada o teu povo, e não aumentas a tua riqueza com o seu preço.
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 Tu nos pões por opróbrio aos nossos vizinhos, por escarneio e zombaria de aqueles que estão à roda de nós.
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 Tu nos pões por provérbio entre as nações, por movimento de cabeça entre os povos.
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 A minha confusão está constantemente diante de mim, e a vergonha do meu rosto me cobre:
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 Á voz daquele que afronta e blasfema, por causa do inimigo e do vingador.
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 Tudo isto nos sobreveio: contudo não nos esquecemos de ti, nem nos houvemos falsamente contra o teu concerto.
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 O nosso coração não voltou atráz, nem os nossos passos se desviaram das tuas veredas;
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 Ainda que nos quebrantaste num lugar de dragões, e nos cobriste com a sombra da morte.
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 Se nós esquecemos o nome do nosso Deus, e estendemos as nossas mãos para um deus estranho,
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 Porventura não esquadrinhará Deus isso? pois ele sabe os segredos do coração.
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 Sim, por amor de ti, somos mortos todo o dia: somos tidos na conta de ovelhas para o matadouro.
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 Desperta, porque dormes, Senhor? acorda, não nos rejeites para sempre.
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 Porque escondes a tua face, e te esqueces da nossa miséria e da nossa opressão?
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 Pois a nossa alma está abatida até ao pó; o nosso ventre se apega à terra.
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 Levanta-te em nosso auxílio, e resgata-nos por amor das tuas misericórdias.
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
