Salmos 38
1 A Senhor, não me repreendas na tua ira, nem me castigues em teu furor.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 Porque as tuas flechas se cravaram em mim, e a tua mão sobre mim desceu.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 Não há coisa sã na minha carne, por causa da tua colera; nem há paz em meus ossos, por causa do meu pecado.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 Pois já as minhas iniquidades sobrepassam a minha cabeça: como carga pesada são de mais para as minhas forças.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 As minhas chagas cheiram mal e estão corruptas, por causa da minha loucura.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 Estou encurvado, estou muito abatido, ando lamentando todo o dia.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 Porque as minhas ilhargas estão cheias de ardor, e não há coisa sã na minha carne.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 Estou fraco e mui quebrantado; tenho rugido pela inquietação do meu coração.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Senhor, diante de ti está todo o meu desejo, e o meu gemido não te é oculto.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 O meu coração dá voltas, a minha força me falta; enquanto à luz dos meus olhos, ela me deixou.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 Os meus amigos e os meus propinquos estão ao longe da minha chaga; e os meus parentes se põem em distância.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 Também os que buscam a minha vida me armam laços, e os que procuram o meu mal falam coisas que danificam, e imaginam astúcias todo o dia.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 Mas eu, como surdo, não ouvia, e era como mudo que não abre a boca.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Assim eu sou como homem que não ouve, e em cuja boca não há reprovação.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 Porque em ti, Senhor, espero; tu, Senhor meu Deus, me ouvirás.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 Porque dizia eu: Ouve-me, para que se não alegrem de mim: quando escorrega o meu pé, eles se engrandecem contra mim.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 Porque estou prestes a coxear; a minha dor está constantemente perante mim.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 Porque eu declararei a minha iniquidade; afligir-me-ei por causa do meu pecado.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 Mas os meus inimigos estão vivos e são fortes, e os que sem causa me odeiam se engrandecem.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 Os que dão mal pelo bem são meus adversários, porquanto eu sigo o que é bom.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Não me desampares, Senhor, meu Deus, não te alongues de mim.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Apressa-te em meu auxílio, Senhor, minha salvação.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
