Salmos 147
1 Louvai ao Senhor, porque é bom cantar louvores ao nosso Deus, porque é agradável; decoroso é o louvor.
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2 O Senhor edifica a Jerusalém, congrega os dispersos de Israel.
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3 Sara os quebrantados de coração, e lhes ata as suas feridas.
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4 Conta o número das estrelas, chama-as a todas pelos seus nomes.
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5 Grande é o nosso Senhor, e de grande poder; o seu entendimento é infinito.
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6 O Senhor eleva os humildes, e abate os ímpios até à terra.
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7 Cantai ao Senhor em ação de graça; cantai louvores ao nosso Deus sobre a harpa.
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8 Ele é o que cobre o céu de nuvens, o que prepara a chuva para a terra, e o que faz produzir erva sobre os montes.
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9 O que dá aos animais o seu sustento, e aos filhos dos corvos, quando clamam.
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10 Não se deleita na força do cavalo, nem se compraz nas pernas do varão.
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11 O Senhor se agrada dos que o temem e dos que esperam na sua misericórdia.
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12 Louva, ó Jerusalém, ao Senhor; louva, ó Sião, ao teu Deus.
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13 Porque fortaleceu os ferrolhos das tuas portas; abençôa aos teus filhos dentro de ti.
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14 Ele é o que põe em paz os teus termos, e da flôr da farinha te farta.
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15 O que envia o seu mandamento à terra, a sua palavra corre velozmente.
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16 O que dá a neve como lã, esparge a geada como cinza.
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17 O que lança o seu gelo em pedaços; quem pode resistir ao seu frio?
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18 Manda a sua palavra, e os faz derreter; faz soprar o vento, e correm as águas.
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19 Mostra a sua palavra a Jacob, os seus estatutos e os seus juízos a Israel.
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20 Não fez assim a nenhuma outra nação; e, enquanto aos seus juízos, não os conhecem. louvai ao Senhor.
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
