Salmos 132
1 Lembra-te, Senhor, de David, e de todas as suas aflições.
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Como jurou ao Senhor, e fez votos ao poderoso de Jacob, dizendo:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Certamente que não entrarei na tenda de minha casa, nem subirei ao leito da minha cama.
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Não darei sono aos meus olhos, nem adormecimento às minhas pestanas,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Enquanto não achar lugar para o Senhor, uma morada para o Poderoso de Jacob.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Eis que ouvimos falar dela em Ephrata, e a achamos no campo do bosque.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Entraremos nos seus tabernáculos: prostrar-nos-emos ante o escabelo de seus pés.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Levanta-te, Senhor, no teu repouso, tu e a arca da tua força.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Vistam-se os teus sacerdotes de justiça, e alegrem-se os teus santos.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Por amor de David, teu servo, não faças virar o rosto do teu ungido.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 O Senhor jurou na verdade a David: não se apartará dela: Do fruto do teu ventre porei sobre o teu trono.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Se os teus filhos guardarem o meu concerto, e os meus testemunhos, que eu lhes hei de ensinar, também os seus filhos se assentarão perpetuamente no teu trono.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Porque o Senhor elegeu a Sião; desejou-a para a sua habitação, dizendo:
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Este é o meu repouso para sempre: aqui habitarei, pois o desejei.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Abençoarei abundantemente o seu mantimento; fartarei de pão os seus necessitados.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 Vestirei os seus sacerdotes de salvação, e os seus santos saltarão de prazer.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Ali farei brotar a força de David: preparei uma lâmpada para o meu ungido.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Vestirei os seus inimigos de confusão; mas sobre ele florescerá a sua coroa.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
