Salmos 107
1 Louvai ao Senhor, porque ele é bom, porque a sua benignidade dura para sempre.
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Digam-no os remidos do Senhor, os que remiu da mão do inimigo,
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3 E os que congregou das terras do oriente e do ocidente, do norte e do sul.
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4 Andaram desgarrados pelo deserto, por caminhos solitários; não acharam cidade para habitarem.
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5 Famintos e sedentos, a sua alma neles desfalecia.
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6 E clamaram ao Senhor na sua angústia, e os livrou das suas necessidades.
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7 E os levou por caminho direito, para irem a uma cidade de habitação.
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8 Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9 Pois fartou a alma sedenta, e encheu de bondade a alma faminta.
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10 Tal como a que se assenta nas trevas e sombra da morte, presa em aflição e em ferro;
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11 Porquanto se rebelaram contra as palavras de Deus, e desprezaram o conselho do altíssimo,
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12 Portanto lhes abateu o coração com trabalho; tropeçaram, e não houve quem os ajudasse.
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13 Então clamaram ao Senhor na sua angústia, e os livrou das suas necessidades.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14 Tirou-os das trevas e sombra da morte; e quebrou as suas prisões.
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15 Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16 Pois quebrou as portas de bronze; e despedaçou os ferrolhos de ferro.
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17 Os loucos, por causa da sua transgressão, e por causa das suas iniquidades, são aflitos.
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18 A sua alma aborreceu toda a comida, e chegaram até às portas da morte.
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19 Então clamaram ao Senhor na sua angústia: e ele os livrou das suas necessidades.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20 Enviou a sua palavra, e os sarou; e os livrou da sua destruição.
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21 Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22 E ofereçam os sacrifícios de louvor, e relatem as suas obras com regozijo.
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23 Os que descem ao mar em navios, mercando nas grandes águas,
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24 Esses veem as obras do Senhor, e as suas maravilhas no profundo.
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25 Pois ele manda, e se levanta o vento tempestuoso, que eleva as suas ondas.
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26 Sobem aos céus; descem aos abismos, e a sua alma se derrete em angústias.
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27 Andam e cambaleam como ébrios, e perderam todo o tino.
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28 Então clamam ao Senhor na sua angústia; e ele os livra das suas necessidades.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29 Faz cessar a tormenta, e calam-se as suas ondas.
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30 Então se alegram, porque se aquietaram; assim os leva ao seu porto desejado.
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31 Louvem ao Senhor pela sua bondade, e pelas suas maravilhas para com os filhos dos homens.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32 Exaltem-no na congregação do povo, e glorifiquem-no na assembléia dos anciãos.
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33 Ele converte os rios em um deserto, e as fontes em terra sedenta:
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34 A terra frutífera em estéril, pela maldade dos que nela habitam.
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35 Converte o deserto em lagoa, e a terra seca em fontes.
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36 E faz habitar ali os famintos, para que edifiquem cidade para habitação;
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37 E semeiam os campos e plantam vinhas, que produzem fruto abundante.
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38 Também os abençoa, de modo que se multiplicam muito; e o seu gado não diminui.
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39 Depois se diminuem e se abatem, pela opressão, aflição e tristeza.
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40 Derrama o desprezo sobre os príncipes, e os faz andar desgarrados pelo deserto, onde não há caminho.
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41 Porém livra ao necessitado da opressão em um lugar alto, e multiplica as famílias como rebanhos.
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42 Os retos o verão, e se alegrarão, e toda a iniquidade tapará a boca.
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43 Quem é sábio observará estas coisas, e eles compreenderão as benignidades do Senhor.
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
