Provérbios 28
1 Fogem os ímpios, sem que ninguém os persiga; mas qualquer justo está confiado como o filho do leão.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Pela transgressão da terra são muitos os seus príncipes, mas por homens prudentes e entendidos a sua continuação será prolongada.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 O homem pobre que oprime aos pobres é como chuva impetuosa, com que há falta de pão.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Os que deixam a lei louvam o ímpio; porém os que guardam a lei pelejam contra eles.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Os homens maus não entendem o juízo, mas os que buscam ao Senhor entendem tudo.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 Melhor é o pobre que anda na sua sinceridade do que o perverso de caminhos, ainda que seja rico.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 O que guarda a lei é filho entendido, mas o companheiro dos comilões envergonha a seu pai.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 O que aumenta a sua fazenda com usura e onzena, o ajunta para o que se compadece do pobre.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 O que desvia os seus ouvidos de ouvir a lei até a sua oração será abominável.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 O que faz com que os retos errem num mau caminho ele mesmo cairá na sua cova: mas os bons herdarão o bem.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 O homem rico é sábio aos seus próprios olhos, mas o pobre que é entendido o esquadrinha.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Quando os justos exultam, grande é a glória; mas quando os ímpios sobem, os homens se andam escondendo.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 O que encobre as suas transgressões nunca prosperará, mas o que as confessa e deixa alcançará misericórdia.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 Bem-aventurado o homem que continuamente teme: mas o que endurece o seu coração virá a cair no mal.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 Como leão bramante, e urso faminto, assim é o ímpio que domina sobre um povo pobre.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 O príncipe falto de inteligência também multiplica as opressões, mas o que aborrece a avareza prolongará os seus dias.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 O homem carregado do sangue de qualquer pessoa fugirá até à cova: ninguém o retenha.
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 O que anda sinceramente salvar-se-a, mas o perverso em seus caminhos cairá logo.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 O que lavrar a sua terra virá a fartar-se de pão, mas o que segue a ociosos se fartará de pobreza.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 O homem fiel abundará em bençãos, mas o que se apressa a enriquecer não será inocente.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Ter respeito à aparência de pessoas não é bom, porque até por um bocado de pão prevaricará o homem
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 O que se apressa a enriquecer é homem de mau olho, porém não sabe que há de vir sobre ele a pobreza.
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 O que repreende ao homem depois achará mais favor do que aquele que lisongeia com a língua.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 O que rouba a seu pai, ou a sua mãe, e diz: Não há transgressão; companheiro é do homem dissipador.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 O altivo de ânimo levanta contendas, mas o que confia no Senhor engordará.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 O que confia no seu coração é insensato, mas o que anda em sabedoria ele escapará.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 O que dá ao pobre não terá necessidade, mas o que esconde os seus olhos terá muitas maldições.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 Quando os ímpios se elevam, os homens se andam escondendo, mas quando perecem, os justos se multiplicam.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
