Provérbios 21
1 Como ribeiros de águas, assim é o coração do rei na mão do Senhor; a tudo quanto quer o inclina.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Todo o caminho do homem é reto aos seus olhos, mas o Senhor pondera os corações.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Fazer justiça e juízo é mais aceito ao Senhor do que lhe oferecer sacrifício.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Altivez dos olhos, e inchação de coração, e a lavoura dos ímpios é pecado.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Os pensamentos do diligente tendem só à abundância, porém os de todo o apressado tão somente à pobreza.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Trabalhar por ajuntar tesouro com língua falsa é uma vaidade impelida daqueles que buscam a morte.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 As rapinas dos ímpios os virão a destruir, porquanto recusam fazer a justiça.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 O caminho do homem é todo perverso e estranho, porém a obra do puro é reta.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Melhor é morar num canto do terraço, do que com a mulher contenciosa, e isso em casa em que mais companhia haja.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 A alma do ímpio deseja o mal: o seu próximo lhe não agrada aos seus olhos.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Castigado o escarnecedor, o simples se torna sábio; e, ensinado o sábio, recebe o conhecimento.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Prudentemente considera o justo a casa do ímpio, quando Deus transtorna os ímpios para o mal.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 O que tapa o seu ouvido ao clamor do pobre ele também clamará e não será ouvido.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 O presente que se dá em segredo abate a ira, e a dádiva no seio a grande indignação.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 O fazer justiça é alegria para o justo, mas espanto para os que obram a iniquidade.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 O homem, que anda errado do caminho do entendimento, na congregação dos mortos repousará.
Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Necessidade padecerá o que ama a galhofa: o que ama o vinho e o azeite nunca enriquecerá.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 O resgate do justo é o ímpio; o do reto o iníquo.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Melhor é morar numa terra deserta do que com a mulher contenciosa e iracunda.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Tesouro desejável e azeite há na casa do sábio, mas o homem insensato o devora.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 O que segue a justiça e a beneficência achará a vida, a justiça e a honra.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Á cidade dos fortes sobe o sábio, e derruba a força da sua confiança.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 O que guarda a sua boca e a sua língua, guarda das angústias a sua alma.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 O soberbo e presumido, zombador é seu nome: trata com indignação e soberba.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 O desejo do preguiçoso o mata, porque as suas mãos recusam trabalhar.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Todo o dia deseja coisas de cobiçar, mas o justo dá, e nada retém.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 O sacrifício dos ímpios é abominação: quanto mais oferecendo-o com intenção maligna?
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 A testemunha mentirosa perecerá, porém o homem que ouve com constância falará.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 O homem ímpio endurece o seu rosto, mas o reto considera o seu caminho.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Não há sabedoria, nem inteligência, nem conselho contra o Senhor.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 O cavalo prepara-se para o dia da batalha, porém do Senhor vem a vitória.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
