Provérbios 19
1 Melhor é o pobre que anda na sua sinceridade, do que o perverso de lábios e tolo:
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Assim como ficar a alma sem conhecimento não é bom, e o apressado nos pés peca.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 A estultícia do homem perverterá o seu caminho, e o seu coração se irará contra o Senhor.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 As riquezas grangeiam muitos amigos, mas ao pobre o seu próprio amigo o deixa.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 A falsa testemunha não ficará inocente, e o que respira mentiras não escapará.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Muitos suplicam a face do príncipe, e cada um é amigo daquele que dá dádivas.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Todos os irmãos do pobre o aborrecem; quanto mais se alongarão deles os seus amigos! corre de após eles com palavras, que não servem de nada.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 O que adquire entendimento ama a sua alma: o que guarda inteligência achará o bem.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 A falsa testemunha não ficará inocente; e o que respira mentiras perecerá.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Ao tolo não está bem o deleite; quanto menos ao servo dominar os príncipes!
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 O entendimento do homem retém a sua ira, e a sua glória é passar sobre a transgressão.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Como o bramido do filho do leão, é a indignação do rei; mas como o orvalho sobre a erva é a sua benevolência.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Grande miséria é para o pai o filho insensato, e um gotejar contínuo as contenções da mulher.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 A casa e a fazenda são a herança dos pais; porém do Senhor vem a mulher prudente.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 A preguiça faz cair em profundo sono, e a alma enganadora padecerá fome.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 O que guardar o mandamento guardará a sua alma; porém o que desprezar os seus caminhos morrerá.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Ao Senhor empresta o que se compadece do pobre, e ele lhe pagará o seu benefício.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Castiga a teu filho enquanto há esperança, porém para o matar não alçarás a tua alma
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 O que é de grande indignação suportará o dano; porque se tu o livrares, ainda terás de tornar a faze-lo.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Ouve o conselho, e recebe a correção, para que sejas sábio nos teus últimos dias.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Muitos propósitos há no coração do homem, porém o conselho do Senhor permanecerá.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 O desejo do homem é a sua beneficência; porém o pobre é melhor do que o mentiroso.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 O temor do Senhor encaminha para a vida; aquele que o tem ficará satisfeito, e não o visitará mal nenhum.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 O preguiçoso esconde a sua mão no seio; enfada-se de torna-la à sua boca.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Fere o escarnecedor, e o simples tomará aviso; repreende ao entendido, e aprenderá conhecimento.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 O que aflige a seu pai, ou afugenta a sua mãe, filho é que traz vergonha e desonra.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Cessa, filho meu, ouvindo a instrução, de te desviares das palavras do conhecimento.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 A testemunha de Belial escarnece do juízo, e a boca dos ímpios engole a iniquidade.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Preparados estão os juízos para os escarnecedores e açoites para as costas dos tolos.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
