Provérbios 16
1 Do homem são as preparações do coração, mas do Senhor a resposta da boca.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Todos os caminhos do homem são limpos aos seus olhos, mas o Senhor pesa os espíritos.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Confia do Senhor as tuas obras, e teus pensamentos serão estabelecidos.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 O Senhor fez todas as coisas para si, para os seus próprios fins, e até ao ímpio para o dia do mal.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Abominação é ao Senhor todo o altivo de coração: ainda que ele junte mão à mão, não será inocente
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Pela misericórdia e pela fidelidade se expia a iniquidade, e pelo temor do Senhor os homens se desviam do mal.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Sendo os caminhos do homem agradáveis ao Senhor, até a seus inimigos faz que tenham paz com ele.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Melhor é o pouco com justiça, do que a abundância de colheita com injustiça.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 O coração do homem considera o seu caminho, mas o Senhor lhe dirige os passos.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Adivinhação se acha nos lábios do rei: em juízo não prevaricará a sua boca.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 O peso e a balança justa são do Senhor: obra sua são todos os pesos da bolsa.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Abominação é para os reis obrarem impiedade, porque com justiça se estabelece o trono.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Os lábios de justiça são o contentamento dos reis, e eles amarão ao que fala coisas retas.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 O furor do rei é como uns mensageiros da morte, mas o homem sábio o apaziguará.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Na luz do rosto do rei está a vida, e a sua benevolência é como a nuvem da chuva serodia.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Quanto melhor é adquirir a sabedoria do que o ouro! e quanto mais excelente adquirir a prudência do que a prata!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 A carreira dos retos é desviar-se do mal; o que guarda a sua alma conserva o seu caminho.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 A soberba precede a ruína, e a altivez do espírito precede a queda.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Melhor é ser humilde de espírito com os mansos, do que repartir o despojo com os soberbos.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 O que atenta prudentemente para a palavra achará o bem, e o que confia no Senhor será bem-aventurado.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 O sábio de coração será chamado prudente, e a doçura dos lábios aumentará o ensino.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 O entendimento, para aqueles que o possuem, é uma fonte de vida, mas a instrução dos tolos é a sua estultícia.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 O coração do sábio instrui a sua boca, e sobre os seus lábios aumentará a doutrina.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Favo de mel são as palavras suaves, doces para a alma, e saúde para os ossos.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Há caminho, que parece direito ao homem, mas o seu fim são os caminhos da morte.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 O trabalhador trabalha para si mesmo, porque a sua boca o insta.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 O homem de Belial cava o mal, e nos seus lábios se acha como um fogo ardente.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 O homem perverso levanta a contenda, e o murmurador separa os maiores amigos.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 O homem violento persuade ao seu companheiro, e o guia por caminho não bom.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Fecha os olhos para imaginar perversidades; mordendo os lábios, efetua o mal.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Coroa de honra são as cãs, achando-se elas no caminho de justiça.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Melhor é o longânimo do que o valente, e o que governa o seu espírito do que o que toma uma cidade.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 A sorte se lança no regaço, mas do Senhor procede toda a sua disposição.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
