Provérbios 14
1 Toda a mulher sabia edifica a sua casa: mas a tola a derriba com as suas mãos.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 O que anda na sua sinceridade teme ao Senhor, mas o que se desvia de seus caminhos o despreza.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Na boca do tolo está a vara da soberba, mas os lábios dos sábios os conservam.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Não havendo bois, a mangedoura está limpa, mas pela força do boi há abundância de colheitas.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 A testemunha verdadeira não mentirá, mas a testemunha falsa se desboca em mentiras.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 O escarnecedor busca sabedoria, e nenhuma acha, mas para o prudente o conhecimento é fácil.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Vai-te de diante do homem insensato, porque nele não divisarás os lábios do conhecimento.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 A sabedoria do prudente é entender o seu caminho, mas a estultícia dos tolos é engano.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Os loucos zombam do pecado, mas entre os retos há benevolência.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 O coração conhece a sua própria amargura, e o estranho não se entremeterá na sua alegria.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 A casa dos ímpios se desfará, mas a tenda dos retos florescerá.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Há caminho que ao homem parece direito, mas o fim dele são os caminhos da morte.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Até no riso terá dor o coração, e o fim da alegria é tristeza.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Dos seus caminhos se fartará o que declina no coração, mas o homem bom se fartará de si mesmo.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 O simples dá crédito a cada palavra, mas o prudente atenta para os seus passos.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 O sábio teme, e desvia-se do mal, mas o tolo se encoleriza, e dá-se por seguro.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 O que presto se indigna, fará doidices, e o homem de más imaginações será aborrecido.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Os símplices herdarão a estultícia, mas os prudentes se coroarão de conhecimento.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Os maus se inclinaram diante dos bons, e os ímpios diante das portas do justo.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 O pobre é aborrecido até do companheiro, porém os amigos dos ricos são muitos.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 O que despreza ao seu companheiro peca, mas o que se compadece dos humildes é bem-aventurado.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Porventura não erram os que obram o mal? mas beneficência e fidelidade serão para os que obram o bem.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Em todo o trabalho proveito há, mas a palavra dos lábios só encaminha à pobreza.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 A coroa dos sábios é a sua riqueza, a estultícia dos tolos é só estultícia.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 A testemunha verdadeira livra as almas, mas o que se desboca em mentiras é enganador.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 No temor do Senhor há firme confiança, e ele será um refúgio para seus filhos.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 O temor do Senhor é uma fonte de vida, para se desviarem dos laços da morte.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Na multidão do povo está a magnificência do rei, mas na falta do povo a perturbação do príncipe.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 O longânimo é grande em entendimento, mas o que é de espírito impaciente assinala a sua loucura.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 O coração com saúde é a vida da carne, mas a inveja é a podridão dos ossos.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 O que oprime ao pobre insulta àquele que o criou, mas o que se compadece do necessitado o honra.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Pela sua malícia será lançado fora o ímpio, mas o justo até na sua morte tem confiança.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 No coração do prudente repousa a sabedoria, mas o que há no interior dos tolos se conhece.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 A justiça exalta ao povo, mas o pecado é o opróbrio das nações.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 O Rei tem seu contentamento no servo prudente, mas sobre o que envergonha cairá o seu furor.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
