Provérbios 11
1 Balança enganosa é abominação ao Senhor, mas o peso justo o seu prazer.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Vinda a soberba, virá também a afronta; mas com os humildes está a sabedoria.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 A sinceridade dos sinceros os encaminhará, mas a perversidade dos aleives os destruirá.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Não aproveitam as riquezas no dia da indignação, mas a justiça livra da morte.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 A justiça do sincero endireitará o seu caminho, mas o ímpio pela sua impiedade cairá.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 A justiça dos virtuosos os livrará, mas na sua perversidade serão apanhados os iníquos.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Morrendo o homem ímpio perece a sua expectação, e a esperança dos injustos se perde.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 O justo é livre da angústia, e o ímpio vem em seu lugar.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 O hipócrita com a boca destrói ao seu companheiro, mas os justos são livres pelo conhecimento.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 No bem dos justos exulta a cidade; e, perecendo os ímpios, há júbilo.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Pela benção dos sinceros se exalta a cidade, mas pela boca dos ímpios se derriba.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 O que carece de entendimento despreza a seu companheiro, mas o homem bem entendido cala-se.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 O que anda praguejando descobre o segredo, mas o fiel de espírito encobre o negócio.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Não havendo sábios conselhos, o povo cai, mas na multidão de conselheiros há segurança.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Decerto sofrerá severamente aquele que fica por fiador do estranho, mas o que aborrece aos que dão as mãos estará seguro.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 A mulher aprazível guarda a honra, como os violentos guardam as riquezas.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 O homem benigno faz bem à sua própria alma, mas o cruel perturba a sua própria carne.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 O ímpio faz obra falsa, mas para o que semeia justiça haverá galardão fiel.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Como a justiça encaminha para a vida, assim o que segue o mal vai para a sua morte.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Abominação são ao Senhor os perversos de coração, mas os sinceros de caminho são o seu deleite.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Ainda que o mau junte mão à mão, não será inculpável, mas a semente dos justos escapará.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Como jóia de ouro na tromba da porca, assim é a mulher formosa, que se aparta da razão.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 O desejo dos justos tão somente é o bem, mas a esperança dos ímpios é a indignação.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Alguns há que espalham, e ainda se lhes acrescenta mais, e outros que reteem mais do que é justo, mas é para a sua perda.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 A alma abençoante engordará, e o que regar, ele também será regado.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Ao que retém o trigo o povo amaldiçoa, mas benção haverá sobre a cabeça do vendedor:
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 O que busca cedo o bem busca favor, porém o que procura o mal a esse lhe sobrevirá.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Aquele que confia nas suas riquezas cairá, mas os justos reverdecerão como a rama.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 O que perturba a sua casa herdará o vento, e o tolo será servo do entendido de coração.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 O fruto do justo é árvore de vida, e o que ganha almas sábio é.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Eis que o justo é recompensado na terra; quanto mais o será o ímpio e o pecador.
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
