Miquéias 2
1 Ai daqueles que nas suas camas intentam a iniquidade, e obram o mal: à luz da alva o põem em obra, porque está no poder da sua mão!
Běda těm, kteříž vymýšlejí nepravost a ukládají zlé na ložcích svých, a na úsvitě ráno vykonávají je, když jest v moci rukou jejich.
2 E cobiçam campos, e os arrebatam, e casas, e as tomam: assim fazem violência a um homem e à casa, a uma pessoa e à sua herança.
Požádají polí, i vydírají, takž i domů, a odjímají; a tak provozují moc nad mužem i domem jeho, nad jedním každým i dědictvím jeho.
3 Portanto, assim diz o Senhor: Eis que intento mal contra esta geração, de onde não tirareis os vossos pescoços, nem andareis tão altivos, porque o tempo será mau.
Protož takto praví Hospodin: Aj, já myslím proti čeledi té věc zlou, odkudž nevyňmete hrdel vašich, aniž budete choditi vysokomyslně; nebo čas zlý bude.
4 Naquele dia se levantará um provérbio sobre vós, e se pranteará pranto lastimoso, dizendo: Nós estamos inteiramente desolados! a porção do meu povo ele a troca! como me despoja! para nos tirar os nossos campos ele os reparte!
V ten den užívati budou o vás přísloví, a naříkati budou naříkáním žalostným, řkouce: Do cela zpuštěni jsme, podíl lidu mého proměnil. Jaktě mi jej odjal, a vzav pole naše, rozdělil!
5 Portanto, não terás tu na congregação do Senhor quem lance o cordel pela sorte.
Protož nebudeš míti, kdožť by vztáhl provazec na los v shromáždění Hospodinovu.
6 Não profetizeis, os que profetizam, não profetizem deste modo, que se não apartará a vergonha.
Neprorokujte. Budou prorokovati, ale nebudou těmto prorokovati, a neponesou pohanění.
7 Ó vós que sois chamados a casa de Jacob, porventura se tem encurtado o espírito do Senhor? são estas as suas obras? e não é assim que fazem bem as minhas palavras ao que anda retamente?
Ó kteráž sloveš domem Jákobovým, zdali do těsna vehnán býti má duch Hospodinův? To-liž by skutkové jeho byli? Zdaliž slova má nejsou dobrá tomu, kdož upřímě chodí?
8 Mas assim como fôra ontem, se levantou o meu povo por inimigo: de sobre a vestidura tirastes a capa daqueles que passavam seguros, como os que voltavam da guerra.
Včera byl lidem mým, již jako nepřítel povstává. Majíce oděv, plášť strhujete s těch, kteříž chodí bezpečně, vyhýbajíce se bitvě.
9 Lançais fora as mulheres do meu povo, da casa das suas delícias: dos seus meninos tirastes o meu louvor para sempre.
Manželky lidu mého vyháníte z domu rozkoší jejich, od dítek jejich odjímáte slávu mou na věky.
10 Levantai-vos, pois, e andai, porque não será esta terra o descanço; porquanto está contaminada, vos corromperá, e isso com grande corrupção.
Vstaňte a odejděte, neboť tato není sídlem pro nečistotu. Ztratí vás, a to ztracením jistým.
11 Se houver algum que siga o seu espírito, e está mentindo falsamente, dizendo: Eu te profetizarei de vinho e de bebida forte; far-se-á então este tal o profeta deste povo.
Jestliže za proroka se vydávaje a lež mluvě, říká: Budu tobě prorokovati o víně aneb o nápoji opojujícím, takový bývá prorokem lidu tohoto.
12 Certamente te ajuntarei todo inteiro, ó Jacob: certamente congregarei o restante de Israel: pô-lo-ei todo junto, como ovelhas de Bozra; como o rebanho no meio do seu curral, farão estrondo pela multidão dos homens.
Jistotně zberu tě, Jákobe, docela, jistotně shromáždím ostatky Izraele, a seženu je v hromadu jako ovce v Bozra, jako stádo do prostřed ovčince jeho, i vzejde hluk od lidu.
13 Subirá diante deles o que romperá o caminho: eles romperão, e entrarão pela porta, e sairão por ela; e o rei irá adiante deles, e o Senhor à testa deles.
Vstoupí ten, kterýž prolamovati bude před nimi. Prolomí, a projdou bránu, a vyjdou skrze ni; ano i král jejich půjde před nimi, a Hospodin na špici jejich.
