Lamentações de Jeremias 3
1 Eu sou aquele homem que viu a aflição pela vara do seu furor.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 A mim me guiou e levou às trevas e não à luz.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Deveras se tornou contra mim e virou a sua mão todo o dia.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 Fez envelhecer a minha carne e a minha pele, quebrantou os meus ossos.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 Edificou contra mim, e me cercou de fel e trabalho.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 Assentou-me em lugares tenebrosos, como os que estavam mortos há muito.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 Cercou-me de sebe, e não posso sair: agravou os meus grilhões.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Ainda quando clamo e grito, ele exclui a minha oração.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 Cercou de sebe os meus caminhos com pedras lavradas, divertiu as minhas veredas.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 Fez-se-me como urso de emboscada, um leão em esconderijos.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 Desviou os meus caminhos, e fêz-me em pedaços; deixou-me assolado.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 Armou o seu arco, e me pôs como alvo à flecha.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 Faz entrar nos meus rins as flechas da sua aljava.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 Fui feito um objeto de escarneio a todo o meu povo, de canção sua todo o dia.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 Fartou-me de amarguras, embriagou-me de absinto.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 Quebrou com pedrinhas de areia os meus dentes; abaixou-me na cinza.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 E afastaste da paz a minha alma; esqueci-me do bem.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 Então disse eu: Já pereceu a minha força, como também a minha esperança no Senhor.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Lembra-te da minha aflição e do meu pranto, do absinto e do fel.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 Minha alma certamente disto se lembra, e se abate em mim.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 Disto me recordarei no meu coração; por isso esperarei.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 As misericórdias do Senhor são a causa de não sermos consumidos; porque as suas misericórdias não tem fim.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 Novas são cada manhã; grande é a tua fidelidade.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 A minha porção é o Senhor, diz a minha alma; portanto esperarei nele.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 Bom é o Senhor para os que se atêm a ele, para a alma que o busca.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 Bom é esperar, e aguardar em silêncio a salvação do Senhor.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 Bom é para o homem levar o jugo na sua mocidade.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 Assentar-se-á solitário, e ficará em silêncio; porquanto Deus o pôs sobre ele.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 Ponha a sua boca no pó, dizendo: Porventura haverá esperança.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 Dê a sua face ao que o fere; farte-se de afronta.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 Porque o Senhor não rejeitará para sempre.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 Antes, se entristeceu a alguém, compadecer-se-á dele, segundo a grandeza das suas misericórdias.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 Porque não aflige nem entristece aos filhos dos homens do seu coração.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 Para atropelar debaixo dos seus pés a todos os presos da terra.
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 Para perverter o direito do homem perante a face do altíssimo.
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 Para subverter ao homem no seu pleito; porventura não o veria o Senhor?
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Quem é aquele que diz, e assim acontece, quando o Senhor o não mande?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 Porventura da boca do altíssimo não sai o mal e o bem?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 De que se queixa logo o homem vivente? queixe-se cada um dos seus pecados.
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Esquadrinhemos os nossos caminhos, e investiguemo-los, e voltemos para o Senhor.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Levantemos os nossos corações com as mãos a Deus nos céus, dizendo:
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 Nós prevaricamos, e fomos rebeldes; por isso tu não perdoaste.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Cobriste-nos da tua ira, e nos perseguiste; mataste, não perdoaste.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Cobriste-te de nuvens, para que não passe a nossa oração.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Por cisco e rejeitamento nos puseste no meio dos povos.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 Todos os nossos inimigos abriram contra nós a sua boca.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 Temor e cova vieram sobre nós, assolação e quebrantamento.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Correntes de águas derramou o meu olho pelo quebrantamento da filha do meu povo.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 O meu olho manou, e não cessa, porquanto não há descanço,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 Até que atente e veja o Senhor desde os céus.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 O meu olho move a minha alma, por causa de todas as filhas da minha cidade.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Como ave me caçaram os que são meus inimigos sem causa.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 Arrancaram a minha vida na masmorra, e lançaram pedras sobre mim.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Derramaram-se as águas sobre a minha cabeça; eu disse: Estou cortado.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 Invoquei o teu nome, Senhor, desde a mais profunda cova.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Ouviste a minha voz; não escondas o teu ouvido ao meu suspiro, ao meu clamor.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Tu te chegaste no dia em que te invoquei; disseste: Não temas.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Pleiteaste, Senhor, os pleitos da minha alma, remiste a minha vida.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Viste, Senhor, a injustiça que me fizeram; julga a minha causa.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Viste toda a sua vingança, todos os seus pensamentos contra mim.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Ouviste o seu opróbrio, Senhor, todos os seus pensamentos contra mim,
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 Os ditos dos que se levantam contra mim e as suas imaginações contra mim todo o dia.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Observa-os a eles ao assentarem-se e ao levantarem-se; eu sou a sua canção.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Rende-lhes recompensa, Senhor, conforme a obra das suas mãos.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Dá-lhes ancia de coração, maldição tua sobre eles.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Na tua ira persegue-os, e desfa-los de debaixo dos céus do Senhor.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
