Jó 8
1 Então respondeu Bildad o suhita, e disse:
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 Até quando falarás tais coisas, e as razões da tua boca serão como um vento impetuoso?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Porventura perverteria Deus o direito? e perverteria o Todo-poderoso a justiça?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Se teus filhos pecaram contra ele, também ele os lançou na mão da sua transgressão.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 Mas, se tu de madrugada buscares a Deus, e ao Todo-poderoso pedires misericórdia,
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 Se fores puro e reto, certamente logo despertará por ti, e restaurará a morada da tua justiça.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 O teu princípio, na verdade, terá sido pequeno, porém o teu último estado crescerá em extremo.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 Porque, pergunta agora às gerações passadas: e prepara-te para a inquirição de seus pais
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 Porque nós somos de ontem, e nada sabemos; porquanto nossos dias sobre a terra são como a sombra.
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Porventura não te ensinarão eles, e não te falarão, e do seu coração não tirarão razões?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Porventura sobe o junco sem lodo? ou cresce a espadana sem água?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 Estando ainda na sua verdura, ainda que a não cortem, todavia antes de qualquer outra erva se seca.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Assim são as veredas de todos quantos se esquecem de Deus: e a esperança do hipócrita perecerá.
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 Cuja esperança fica frustrada: e a sua confiança será como a teia de aranha.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 Encostar-se-á à sua casa, mas não se terá firme: apegar-se-á a ela, mas não ficará em pé.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 Está sumarento antes que venha o sol, e os seus renovos saem sobre o seu jardim;
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 As suas raízes se entrelaçam junto à fonte, para o pedregal atenta.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 Absorvendo-o ele do seu lugar, nega-lo-á este, dizendo: Nunca te vi?
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 Eis que este é alegria do seu caminho, e outros brotarão do pó.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Eis que Deus não rejeitará ao reto; nem toma pela mão aos malfeitores:
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Até que de riso te encha a boca, e os teus lábios de jubilação.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Teus aborrecedores se vestirão de confusão, e a tenda dos ímpios não existirá mais.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
