< 36 >

1 Proseguiu ainda Elihu, e disse:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Espera-me um pouco, e mostrar-te-ei que ainda há razões a favor de Deus.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Desde longe repetirei a minha opinião; e ao meu criador atribuirei a justiça.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 Porque na verdade, as minhas palavras não serão falsas: contigo está um que é sincero na sua opinião.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Eis que Deus é mui grande, contudo a ninguém despreza: grande é em força de coração.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 Não deixa viver ao ímpio, e faz justiça aos aflitos.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 Do justo não tira os seus olhos; antes estão com os reis no trono; ali os assenta para sempre, e assim são exaltados.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 E, se estando presos em grilhões, os detém amarrados com cordas de aflição,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Então lhes faz saber a obra deles, e as suas transgressões; porquanto prevaleceram nelas.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 E revela-lho aos seus ouvidos, para seu ensino; e diz-lhes que se convertam da maldade.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 Se o ouvirem, e o servirem, acabarão seus dias em bem, e os seus anos em delícias.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 Porém se o não ouvirem, à espada os passarão, e expirarão sem conhecimento.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 E os hipócritas de coração amontoam para si a ira; e amarrando-os ele, não clamam por socorro.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 A sua alma morre na mocidade, e a sua vida entre os sodomitas.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 Ao aflito livra, da sua aflição, e na opressão o revelará aos seus ouvidos.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Assim também te desviará da boca da angústia para um lugar espaçoso, em que não haja aperto, e as iguarias da tua mesa serão cheias de gordura.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 E estarás satisfeito com o juízo do ímpio: o juízo e a justiça te sustentarão.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Porquanto há furor, guarda-te de que porventura te não tire de pancada, pois por grande preço te não poderiam retirar dali.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Estimaria ele tanto tuas riquezas, ou alguns esforços da força, que por isso não estivesses em aperto?
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Não suspires pela noite, em que os povos sejam tomados do seu lugar.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Guarda-te, e não declines para a iniquidade: porquanto nisto a escolheste, por causa da tua miséria.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Eis que Deus exalta com a sua força; quem ensina como ele?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Quem lhe pedirá conta do seu caminho? ou, quem lhe disse: Tu cometeste maldade?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
24 Lembra-te de que engrandeças a sua obra que os homens contemplam.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Todos os homens a veem, e o homem a enxerga de longe.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Eis que Deus é grande, e nós o não compreendemos, e o número dos seus anos se não pode esquadrinhar.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 Porque faz miúdas as gotas das águas que derramam a chuva do seu vapor.
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 A qual as nuvens destilam e gotejam sobre o homem abundantemente.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 Porventura também se poderão entender as extensões das nuvens, e os estalos da sua tenda?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Eis que estende sobre elas a sua luz, e encobre os altos do mar.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 Porque por estas coisas julga os povos e lhes dá mantimento em abundância.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 Com as mãos encobre a luz, e faz-lhe proibição pela que passa por entre elas.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 O que dá a entender o seu pensamento, como também aos gados, acerca do temporal que sobe.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.

< 36 >