Jó 22
1 Então respondeu Eliphaz o temanita, e disse:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Porventura o homem será de algum proveito a Deus? antes a si mesmo o prudente será proveitoso.
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Ou tem o Todo-poderoso prazer em que tu sejas justo? ou lucro algum que tu faças perfeitos os teus caminhos?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Ou te repreende, pelo temor que tem de ti? ou entra contigo em juízo?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Porventura não é grande a tua malícia? e sem termo as tuas iniquidades?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Porque penhoraste a teus irmãos sem causa alguma, e aos nus despiste os vestidos.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Não deste de beber água ao cançado, e ao faminto retiveste o pão.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 Mas para o violento era a terra, e o homem tido em respeito habitava nela.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 As viúvas despediste vazias, e os braços dos órfãos foram quebrantados.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Por isso é que estás cercado de laços, e te perturbou um pavor repentino,
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Ou as trevas que não vês, e a abundância d'água que te cobre.
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Porventura Deus não está na altura dos céus? olha pois para o cume das estrelas, quão levantadas estão.
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 E dizes que sabe Deus disto? porventura julgará por entre a escuridão?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 As nuvens são escondedura para ele, para que não veja: e passeia pelo circuito dos céus.
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Porventura consideraste a vereda do século passado, que pisaram os homens iníquos?
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Os quais foram arrebatados antes do seu tempo: sobre cujo fundamento um dilúvio se derramou.
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Diziam a Deus: Retira-te de nós. E que é o que o Todo-poderoso lhes fez?
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 Sendo ele o que enchera de bens as suas casas: mas o conselho dos ímpios esteja longe de mim.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 Os justos o viram, e se alegravam, e o inocente escarneceu deles.
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 Porquanto o nosso estado não foi destruído, mas o fogo consumiu o resto deles.
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Acostuma-te pois a ele, e tem paz, e assim te sobrevirá o bem.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Aceita, peço-te, a lei da sua boca, e põe as suas palavras no teu coração.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Se te converteres ao Todo-poderoso, serás edificado: afasta a iniquidade da tua tenda.
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 Então amontoarás ouro como pó, e o ouro de Ophir como pedras dos ribeiros.
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 E até o Todo-poderoso te será por ouro, e a tua prata amontoada.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 Porque então te deleitarás no Todo-poderoso, e levantarás o teu rosto para Deus.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Deveras orarás, a ele, e ele te ouvirá, e pagarás os teus votos.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Determinando tu algum negócio, ser-te-á firme, e a luz brilhará em teus caminhos.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 Quando abaterem, então tu dirás: Haja exaltação: e Deus salvará ao humilde.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 E livrará até ao que não é inocente; porque fica livre pela pureza de tuas mãos.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
