2 Samuel 22
1 E falou David ao Senhor as palavras deste cântico, no dia em que o Senhor o livrou das mãos de todos os seus inimigos e das mãos de Saul.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Disse pois: O Senhor é o meu rochedo, e o meu lugar forte, e o meu libertador.
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Deus é o meu rochedo, nele confiarei: o meu escudo, e a força da minha salvação, o meu alto retiro, e o meu refúgio. O meu Salvador, de violência me salvaste.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 O Senhor, digno de louvor, invoquei, e de meus inimigos fiquei livre.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Porque me cercaram as ondas de morte: as torrentes de Belial me assombraram.
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 Estando em angústia, invoquei ao Senhor, e a meu Deus clamei: do seu templo ouviu ele a minha voz, e o meu clamor chegou aos seus ouvidos.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Então se abalou e tremeu a terra, os fundamentos dos céus se moveram e abalaram, porque ele se irou.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Subiu o fumo de seus narizes, e da sua boca um fogo devorador: carvões se incenderam dele.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 E abaixou os céus, e desceu: e uma escuridão havia debaixo de seus pés.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 E subiu sobre um cherubim, e voou: e foi visto sobre as asas do vento.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 E por tendas pôs as trevas ao redor de si: ajuntamento de águas, nuvens dos céus.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Pelo resplendor da sua presença brasas de fogo se accendem.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Trovejou desde os céus o Senhor: e o altíssimo fez soar a sua voz.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 E disparou flechas, e os dissipou: raios e os perturbou.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 E apareceram as profundezas do mar, os fundamentos do mundo se descobriram: pela repreensão do Senhor, pelo sopro do vento dos seus narizes.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Desde o alto enviou, e me tomou: tirou-me das muitas águas.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Livrou-me do meu possante inimigo, e daqueles que me tinham ódio, porque eram mais fortes do que eu.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Encontraram-me no dia da minha calamidade: porém o Senhor se fez o meu esteio.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 E tirou-me à largura, e arrebatou-me dali; porque tinha prazer em mim.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Recompensou-me o Senhor conforme à minha justiça: conforme à pureza de minhas mãos me retribuiu.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Porque guardei os caminhos do Senhor: e não me apartei impiamente do meu Deus.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Porque todos os seus juízos estavam diante de mim: e de seus estatutos me não desviei.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 Porém fui sincero perante ele: e guardei-me da minha iniquidade.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 E me retribuiu o Senhor conforme à minha justiça, conforme à minha pureza diante dos seus olhos.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Com o benigno te mostras benigno: com o varão sincero te mostras sincero.
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 Com o puro te mostras puro: mas com o perverso te mostras avesso.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 E o povo aflito livras: mas teus olhos são contra os altivos, e tu os abaterás.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Porque tu, Senhor, és a minha candeia: e o Senhor esclarece as minhas trevas.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Porque contigo passo pelo meio dum esquadrão: pelo meu Deus salto um muro.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 O caminho de Deus é perfeito, e a palavra do Senhor refinada; e é o escudo de todos os que nele confiam.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Porque, quem é Deus, senão o Senhor? e quem é rochedo, senão o nosso Deus?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Deus é a minha fortaleza e a minha força, e ele perfeitamente desembaraça o meu caminho.
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Faz ele os meus pés como os das cervas, e me põe sobre as minhas alturas.
Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Instrui as minhas mãos para a peleja, de maneira que um arco de cobre se quebra pelos meus braços.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Também me deste o escudo da tua salvação, e pela tua brandura me vieste a engrandecer.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Alargaste os meus passos debaixo de mim, e não vacilaram os meus artelhos.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Persegui os meus inimigos, e os derrotei, e nunca me tornei até que os consumisse.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 E os consumi, e os atravessei, de modo que nunca mais se levantaram, mas cairam debaixo dos meus pés.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Porque me cingiste de força para a peleja, fizeste abater-se debaixo de mim os que se levantaram contra mim.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 E deste-me o pescoço de meus inimigos, daqueles que me tinham ódio, e os destruí.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Olharam, porém não houve libertador: sim, para o Senhor, porém não lhes respondeu.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Então os moí como o pó da terra; como a lama das ruas os trilhei e dissipei.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Também me livraste das contendas do meu povo; guardaste-me para cabeça das nações; o povo que não conhecia me servirá.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Os filhos de estranhos se me sujeitaram; ouvindo a minha voz, me obedeceram.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Os filhos de estranhos descairam; e, cingindo-se, sairam dos seus encerramentos.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Vive o Senhor, e bendito seja o meu rochedo; e exaltado seja Deus, a rocha da minha salvação:
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 O Deus que me dá inteira vingança, e sujeita os povos debaixo de mim.
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 E o que me tira dentre os meus inimigos: e tu me exaltas sobre os que contra mim se levantam; do homem violento me livras.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Por isso, ó Senhor, te louvarei entre as gentes, e entoarei louvores ao teu nome.
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 Ele é a torre das salvações do seu rei, e usa de benignidade com o seu ungido, com David, e com a sua semente para sempre.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
