1 Timóteo 4

1 Porém o espírito expressamente diz que nos últimos tempos apostatarão alguns da fé, dando ouvidos a espíritos enganadores, e a doutrinas de demônios;

Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských,

2 Que em hipocrisia falarão mentiras, tendo cauterizada a sua própria consciência;

V pokrytství lež mluvících, a cejchované majících svědomí své,

3 Proibindo o casarem-se, e mandando que se abstenham dos manjares que Deus criou para os fieis, e para os que conheceram a verdade, para deles usarem com ações de graças;

Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, kteříž poznali pravdu.

4 Porque toda a criatura de Deus é boa, e não há nada que rejeitar, tomando-se com ações de graças.

Nebo všeliké stvoření Boží dobré jest, a nic nemá zamítáno býti, což se s díků činěním přijímá.

5 Porque pela palavra de Deus e pela oração é santificada.

Posvěcuje se zajisté skrze slovo Boží a modlitbu.

6 Propondo estas coisas aos irmãos, serás bom ministro de Jesus Cristo, criado com as palavras da fé e da boa doutrina que seguiste.

Toto předkládaje bratřím, budeš dobrý služebník Jezukristův, vykrmený slovy víry a pravého učení, kteréhož jsi následoval.

7 Mas rejeita as fábulas profanas e de velhas, e exercita-te a ti mesmo em piedade.

Světské pak a babské básně zavrz, ale cvič se v pobožnosti.

8 Porque o exercício corporal para pouco aproveita, mas a piedade para tudo é proveitosa, tendo a promessa da vida presente e da que há de vir.

Nebo tělesné cvičení malého jest užitku, ale pobožnost ke všemu jest užitečná, a má i nynějšího i budoucího života zaslíbení.

9 Esta palavra é fiel e digna de toda a aceitação.

Věrnáť jest tato řeč, a hodná, aby všelijak oblíbena byla.

10 Porque também para isto trabalhamos e somos injuriados, porquanto esperamos no Deus vivo, que é o salvador de todos os homens, principalmente dos fieis.

Proto zajisté i pracujeme, i pohanění neseme, že naději máme v Bohu živém, kterýž jest ochránce všech lidí, a zvláště věřících.

11 Manda estas coisas e ensina-as.

Ty věci předkládej, a uč.

12 Ninguém despreze a tua mocidade: mas sê o exemplo dos fieis, na palavra, no trato, na caridade, no espírito, na fé, na pureza.

Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v obcování, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě.

13 Persiste no ler, exortar e ensinar, até que eu vá.

Dokudž nepřijdu, buď pilen čítání, napomínání, učení.

14 Não desprezes o dom que há em ti, o qual te foi dado por profecia, com a imposição das mãos do presbitério.

Nezanedbávej daru, kterýž jest v tobě, jenžť jest dán skrze proroctví s vzkládáním rukou starších.

15 Medita estas coisas; ocupa-te nelas para que o teu aproveitamento seja manifesto a todos.

O tom přemyšluj, v tom buď, aby prospěch tvůj zjevný byl všechněm.

16 Tem cuidado de ti mesmo e da doutrina: persevera nestas coisas; porque, fazendo isto, te salvarás, tanto a ti mesmo como aos que te ouvem.

Budiž sebe pilen i učení, v tom trvej; nebo to čině, i samého sebe spasíš, i ty, kteříž tebe poslouchají.