Salmos 25
1 A ti, Senhor, levanto a minha alma.
Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 Deus meu, em ti confio, não me deixes confundido, nem que os meus inimigos triumphem sobre mim.
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 Como, na verdade, não serão confundidos os que esperam em ti; confundidos serão os que transgridem sem causa.
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 Faz-me saber os teus caminhos, Senhor; ensina-me as tuas veredas.
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 Guia-me na tua verdade, e ensina-me, pois tu és o Deus da minha salvação; por ti estou esperando todo o dia.
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Lembra-te, Senhor, das tuas misericordias e das tuas benignidades, porque são desde a eternidade.
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Não te lembres dos peccados da minha mocidade, nem das minhas transgressões: mas segundo a tua misericordia, lembra-te de mim, por tua bondade, Senhor.
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 Bom e recto é o Senhor: pelo que ensinará o caminho aos peccadores.
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 Guiará os mansos em direitura: e aos mansos ensinará o seu caminho.
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Todas as veredas do Senhor são misericordia e verdade para aquelles que guardam o seu concerto e os seus testemunhos.
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Por amor do teu nome, Senhor, perdoa a minha iniquidade, pois é grande.
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Qual é o homem que teme ao Senhor? elle o ensinará no caminho que deve escolher.
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 A sua alma pousará no bem, e a sua semente herdará a terra.
Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 O segredo do Senhor é com aquelles que o temem; e elle lhes mostrará o seu concerto.
Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 Os meus olhos estão continuamente no Senhor, pois elle tirará os meus pés da rede.
Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Olha para mim, e tem piedade de mim, porque estou solitario e afflicto.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 As ancias do meu coração se teem multiplicado: tira-me dos meus apertos.
Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Olha para a minha afflicção e para a minha dôr, e perdoa todos os meus peccados.
Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Olha para os meus inimigos, pois se vão multiplicando e me aborrecem com odio cruel.
Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Guarda a minha alma, e livra-me; não me deixes confundido, porquanto confio em ti.
Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Guardem-me a sinceridade e a direitura, porquanto espero em ti.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 Redime, ó Deus, a Israel de todas as suas angustias.
Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
