Salmos 2

1 Porque se amotinam as gentes, e os povos imaginam a vaidade?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Os reis da terra se levantam, e os principes consultam juntamente contra o Senhor e contra o seu ungido, dizendo:

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 Rompamos as suas ataduras, e sacudamos de nós as suas cordas.

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Aquelle que habita nos céus se rirá: o Senhor zombará d'elles.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Então lhes fallará na sua ira, e no seu furor os turbará.

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 Eu porém ungi o meu Rei sobre o meu sancto monte de Sião.

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Recitarei o decreto: o Senhor me disse: Tu és meu Filho, eu hoje te gerei.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Pede-me, e eu te darei as nações por herança, e os fins da terra por tua possessão.

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Tu os esmigalharás com uma vara de ferro; tu os despedaçarás como a um vaso de oleiro.

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Agora pois, ó reis, sêde prudentes; deixae-vos instruir, juizes da terra.

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Servi ao Senhor com temor, e alegrae-vos com tremor.

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Beijae ao Filho, para que se não ire, e pereçaes no caminho, quando em breve se accender a sua ira: bemaventurados todos aquelles que n'elle confiam.

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.