Salmos 102
1 Senhor, ouve a minha oração, e chegue a ti o meu clamor.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Não escondas de mim o teu rosto no dia da minha angustia, inclina para mim os teus ouvidos; no dia em que eu clamar, ouve-me depressa.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Porque os meus dias se consomem como o fumo, e os meus ossos ardem como um lar.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 O meu coração está ferido e secco como a herva, pelo que me esqueço de comer o meu pão
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Por causa da voz do meu gemido os meus ossos se apegam á minha pelle.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Sou similhante ao pelicano no deserto: sou como um mocho nas solidões.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Vigio, sou como o pardal solitario no telhado.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Os meus inimigos me affrontam todo o dia: os que se enfurecem contra mim teem jurado.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Pois tenho comido cinza como pão, e misturado com lagrimas a minha bebida.
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 Por causa da tua ira e da tua indignação, pois tu me levantaste e me arremeçaste.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Os meus dias são como a sombra que declina, e como a herva me vou seccando.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Mas tu, Senhor, permanecerás para sempre, e a tua memoria de geração em geração.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Tu te levantarás e terás piedade de Sião; pois o tempo de te compadeceres d'ella, o tempo determinado, já chegou.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Porque os teus servos teem prazer nas suas pedras, e se compadecem do seu pó.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Então as nações temerão o nome do Senhor, e todos os reis da terra a tua gloria.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Quando o Senhor edificar a Sião, apparecerá na sua gloria.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Elle attenderá á oração do desamparado, e não desprezará a sua oração.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Isto se escreverá para a geração futura; e o povo que se crear louvará ao Senhor.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Pois olhou desde o alto do seu sanctuario, desde os céus o Senhor contemplou a terra.
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 Para ouvir o gemido dos presos, para soltar os sentenciados á morte;
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Para annunciarem o nome do Senhor em Sião, e o seu louvor em Jerusalem;
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 Quando os povos se ajuntarem, e os reinos, para servirem ao Senhor.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Abateu a minha força no caminho; abreviou os meus dias.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Dizia eu: Meu Deus, não me leves no meio dos meus dias, os teus annos são por todas as gerações.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Desde a antiguidade fundaste a terra: e os céus são obra das tuas mãos.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Elles perecerão, mas tu permanecerás: todos elles se envelhecerão como um vestido; como roupa os mudarás, e ficarão mudados.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Porém tu és o mesmo, e os teus annos nunca terão fim.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Os filhos dos teus servos continuarão, e a sua semente ficará firmada perante ti.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
