Provérbios 24
1 Não tenhas inveja dos homens malignos, nem desejes estar com elles,
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Porque o seu coração medita a rapina, e os seus labios fallam a malicia.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Com a sabedoria se edifica a casa, e com a intelligencia se estabelece:
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 E pelo conhecimento se encherão as camaras de todas as substancias preciosas e deleitaveis.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 E o varão sabio é forte, e o varão de conhecimento consolida a força.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Porque com conselhos prudentes tu farás a guerra; e ha victoria na multidão dos conselheiros.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 É demasiadamente alta para o tolo toda a sabedoria; na porta não abrirá a sua bocca.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 A'quelle que cuida em fazer mal mestre de maus intentos o chamarão.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 O pensamento do tolo é peccado, e é abominavel aos homens o escarnecedor.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Se te mostrares frouxo no dia da angustia, a tua força será estreita.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Livra aos que estão tomados para a morte, e aos que levam para matança, se os poderes retirar.
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Se disseres: Eis que o não sabemos: porventura aquelle que pondera os corações não o entenderá? e aquelle que attenta para a tua alma não o saberá? porque pagará ao homem conforme a sua obra.
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Come mel, meu filho, porque é bom, e o favo de mel é doce ao teu paladar.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Tal será o conhecimento da sabedoria para a tua alma: se a achares, haverá para ti galardão, e não será cortada a tua expectação.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Não espies a habitação do justo, ó impio, nem assoles a sua camara.
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Porque sete vezes cairá o justo, e se levantará; mas os impios tropeçarão no mal
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Quando cair o teu inimigo, não te alegres, nem quando tropeçar se regozije o teu coração.
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Para que o Senhor o não veja, e seja mau aos seus olhos, e desvie d'elle a sua ira.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Não te indignes ácerca dos malfeitores, nem tenhas inveja dos impios,
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Porque o maligno não terá galardão, e a lampada dos impios se apagará.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Teme ao Senhor, filho meu, e ao rei, e não te entremettas com os que buscam mudança.
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Porque de repente se levantará a sua perdição, e a ruina d'elles ambos quem a sabe?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Tambem estes são proverbios dos sabios: Ter respeito a pessoas no juizo não é bom.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 O que disser ao impio: Justo és: os povos o amaldiçoarão, as nações o detestarão.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Mas para os que o reprehenderem haverá delicias, e sobre elles virá a benção do bem
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Beijados serão os labios do que responde com palavras rectas.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Prepara de fóra a tua obra, e apparelha-a no campo, e então edifica a tua casa.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Não sejas testemunha sem causa contra o teu proximo; porque enganarias com os teus beiços?
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Não digas: Como elle me fez a mim, assim o farei eu a elle: pagarei a cada um segundo a sua obra.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Passei pelo campo do preguiçoso, e junto á vinha do homem falto de entendimento;
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 E eis que toda estava cheia de cardos, e a sua superficie coberta d'ortigas, e a sua parede de pedra estava derribada.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 O que tendo eu visto, o tomei no coração, e, vendo-o, recebi instrucção.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Um pouco de somno, adormecendo um pouco; encruzando as mãos outro pouco, para estar deitado.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 Assim te sobrevirá a tua pobreza como um caminhante, e a tua necessidade como um homem armado.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
