< Provérbios 21 >
1 Como ribeiros d'aguas, assim é o coração do rei na mão do Senhor; a tudo quanto quer o inclina.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Todo o caminho do homem é recto aos seus olhos, mas o Senhor pondera os corações.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Fazer justiça e juizo é mais acceito ao Senhor do que lhe offerecer sacrificio.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Altivez dos olhos, e inchação de coração, e a lavoura dos impios é peccado.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Os pensamentos do diligente tendem só á abundancia, porém os de todo o apressado tão sómente á pobreza.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Trabalhar por ajuntar thesouro com lingua falsa é uma vaidade impellida d'aquelles que buscam a morte.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 As rapinas dos impios os virão a destruir, porquanto recusam fazer a justiça.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 O caminho do homem é todo perverso e estranho, porém a obra do puro é recta.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Melhor é morar n'um canto do terraço, do que com a mulher contenciosa, e isso em casa em que mais companhia haja.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 A alma do impio deseja o mal: o seu proximo lhe não agrada aos seus olhos.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Castigado o escarnecedor, o simples se torna sabio; e, ensinado o sabio, recebe o conhecimento.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Prudentemente considera o justo a casa do impio, quando Deus transtorna os impios para o mal.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 O que tapa o seu ouvido ao clamor do pobre elle tambem clamará e não será ouvido.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 O presente que se dá em segredo abate a ira, e a dadiva no seio a grande indignação.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 O fazer justiça é alegria para o justo, mas espanto para os que obram a iniquidade.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 O homem, que anda errado do caminho do entendimento, na congregação dos mortos repousará.
Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Necessidade padecerá o que ama a galhofa: o que ama o vinho e o azeite nunca enriquecerá.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 O resgate do justo é o impio; o do recto o iniquo.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Melhor é morar n'uma terra deserta do que com a mulher contenciosa e iracunda.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Thesouro desejavel e azeite ha na casa do sabio, mas o homem insensato o devora.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 O que segue a justiça e a beneficencia achará a vida, a justiça e a honra.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Á cidade dos fortes sobe o sabio, e derruba a força da sua confiança.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 O que guarda a sua bocca e a sua lingua, guarda das angustias a sua alma.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 O soberbo e presumido, zombador é seu nome: trata com indignação e soberba.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 O desejo do preguiçoso o mata, porque as suas mãos recusam trabalhar.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Todo o dia deseja coisas de cubiçar, mas o justo dá, e nada retem.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 O sacrificio dos impios é abominação: quanto mais offerecendo-o com intenção maligna?
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 A testemunha mentirosa perecerá, porém o homem que ouve com constancia fallará.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 O homem impio endurece o seu rosto, mas o recto considera o seu caminho.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Não ha sabedoria, nem intelligencia, nem conselho contra o Senhor.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 O cavallo prepara-se para o dia da batalha, porém do Senhor vem a victoria.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.