Provérbios 17
1 Melhor é um bocado secco, e com elle a tranquillidade, do que a casa cheia de victimas, com contenda.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 O servo prudente dominará sobre o filho que faz envergonhar; e entre os irmãos repartirá a herança.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 O crisol é para a prata, e o forno para o oiro; mas o Senhor prova os corações.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 O malfazejo attenta para o labio iniquo: o mentiroso inclina os ouvidos á lingua maligna.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 O que escarnece do pobre insulta ao que o creou: o que se alegra da calamidade não ficará innocente.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Corôa dos velhos são os filhos dos filhos; e a gloria dos filhos são seus paes.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Não convem ao tolo o labio excellente: quanto menos ao principe o labio mentiroso.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Pedra preciosa é o presente aos olhos dos que o recebem; para onde quer que se volver, servirá de proveito.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 O que encobre a transgressão busca a amizade, mas o que renova a coisa, separa os maiores amigos.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Mais profundamente entra a reprehensão no prudente, do que cem açoites no tolo.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Na verdade o rebelde não busca senão o mal, mas mensageiro cruel se enviará contra elle.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Encontre-se com o homem a ursa roubada dos filhos; mas não o louco na sua estulticia.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Quanto áquelle que torna mal por bem, não se apartará o mal da sua casa.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Como o que solta as aguas, é o principio da contenda, pelo que, antes que sejas envolto, deixa a porfia.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 O que justifica ao impio, e condemna ao justo, ambos são abominaveis ao Senhor, tanto um como o outro.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 De que serviria o preço na mão do tolo para comprar a sabedoria, visto que não tem entendimento?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 Em todo o tempo ama o amigo; e para a angustia nasce o irmão.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 O homem falto d'entendimento dá a mão, ficando por fiador diante do seu companheiro.
Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 O que ama a contenda ama a transgressão; o que alça a sua porta busca a ruina.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 O perverso de coração nunca achará o bem; e o que tem a lingua dobre virá a cair no mal
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 O que gera a um tolo para a sua tristeza o faz; e o pae do insensato não se alegrará.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 O coração alegre serve de bom remedio, mas o espirito abatido virá a seccar os ossos.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 O impio tomará o presente do seio, para perverter as veredas da justiça.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 No rosto do entendido se vê a sabedoria, porém os olhos do louco estão nas extremidades da terra.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 O filho insensato é tristeza para seu pae, e amargura para a que o pariu.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Não é bom tambem pôr pena ao justo, nem que firam os principes ao que obra justamente.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Retem as suas palavras o que possue o conhecimento, e o homem d'entendimento é de precioso espirito.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Até o tolo, quando se cala, será reputado por sabio; e o que cerrar os seus labios por entendido.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
