< Mateus 5 >

1 E Jesus, vendo a multidão, subiu a um monte, e, assentando-se, approximaram-se d'elle os seus discipulos:
यीशु तैना हछे लोक लेइतां एक्की पहैड़ी पुड़ च़लो जेव, ते ज़ैखन तै शिखालनेरे लेइ बिश्शो त तैसेरे चेले तैस कां आए।
2 E, abrindo a sua bocca, os ensinava, dizendo:
तैखन यीशु तैन लोकन शिक्षा देने लगो,
3 Bemaventurados os pobres de espirito, porque d'elles é o reino dos céus;
“परमेशर तैन लोकन बरकत देते, ज़ैना ज़ानतन कि तैन परमेशरेरी ज़रूरते, किजोकि तै तैन पुड़ राज़ केरेलो।
4 Bemaventurados os que choram, porque elles serão consolados;
परमेशर तैन लोकन बरकत देते, ज़ैना दुखी आन, किजोकि परमेशर तैन तस्सली देलो।
5 Bemaventurados os mansos, porque elles herdarão a terra;
परमेशर तैन लोकन बरकत देते ज़ैना नम्र आन, किजोकि परमेशर तैन, तैना सैरी बरकतां देलो ज़ैन केरो तैनी वादो कियोरोए।
6 Bemaventurados os que teem fome e sêde de justiça, porque elles serão fartos;
परमेशर तैन लोकन बरकत देते, ज़ैना परमेशरेरी नज़री मां रोड़ी गल्लां केरनेरी बड़ी इच्छा रखतन, (ज़ेन्च़रे कोई ढ्लुखोरो खाने पीनेरी इच्छा रखते) तैन परमेशर अपनि मेर्ज़ी पुड़ च़लनेरे लेइ शक्ति देते।
7 Bemaventurados os misericordiosos, porque elles alcançarão misericordia;
परमेशर तैन लोकन बरकत देते, ज़ैना दया केरतन, किजोकि परमेशर भी तैन पुड़ दया केरेलो।
8 Bemaventurados os limpos de coração, porque elles verão a Deus;
परमेशर तैन लोकन बरकत देते, ज़ैन केरे मन साफ आन, किजोकि तैन परमेशर दर्शन देलो।
9 Bemaventurados os pacificadores, porque elles serão chamados filhos de Deus;
परमेशर तैन लोकन बरकत देते, ज़ैना शैनतरां कम्मां केरतन, किजोकि तैन जो परमेशरेरे बच्चे ज़ोले।
10 Bemaventurados os que soffrem perseguição por causa da justiça, porque d'elles é o reino dos céus;
परमेशर तैन लोकन बरकत देते, ज़ैना परमेशरेरी नज़री मां रोड़ि गल्लां केरनेरे वजाई सेइं सताए गातन, किजोकि परमेशर तैन पुड़ राज़ केरते।”
11 Bemaventurados sois vós, quando vos injuriarem e perseguirem, e, mentindo, fallarem todo o mal contra vós por minha causa.
“परमेशर तुसन बरकत देलो, ज़ैखन लोक तुसन मेरे चेलो भोनेरे वाजाई सेइं तुश्शी तुहीन केरन ते स्तान ते झूठ ज़ोइतां हर किसमेरी बुरी गल्लां तुश्शे बारे मां ज़ोन।
12 Exultae e alegrae-vos, porque é grande o vosso galardão nos céus; porque assim perseguiram os prophetas que foram antes de vós.
तैखन तुस खुशी रेइयथ ते मघन भोइयथ, किजोकि परमेशरे ज़ैन इनाम स्वर्गे मां तुश्शे लेइ रख्खेरूए तैन बड़ू बड्डूए, किजोकि लोकेईं बड़े पेइले तैना नबी भी एन्च़रे सतोरे थिये।”
13 Vós sois o sal da terra; e se o sal fôr insipido, com que se ha de salgar? para nada mais presta senão para se lançar fóra, e ser pisado pelos homens.
“तुस इस दुनियारे लोकां केरे लेइ लूनेरे ज़ेरे आथ, पन अगर लूनेरो स्वाद च़ेलि गाए, त फिरी दुबारां केन्च़रे तैसेरो स्वाद वापस आनेले? फिरी तैन कोन्ची कम्मेरू न राए, सुवाए बेइरोवं शारनेरां ते लोकां केरे पांवेइं सेइं ढ्लेन्च़ोनेरां।”
14 Vós sois a luz do mundo: não se pode esconder uma cidade edificada sobre um monte,
“तुस इस दुनियारे लोकां केरे लेइ लोअरे ज़ेरे आथ। ज़ैन नगर पहाड़े पुड़ बसते तैन कधे भी छ़ेप्पी न सके।
15 Nem se accende a candeia e se colloca debaixo do alqueire, mas no velador, e dá luz a todos que estão na casa.
लोक बलतो दीयो हेटी मां न रखन, पन तैस उच्ची ठैरी रखतन ताके घरेरे सैरी मैनन् लौ पुज़्ज़े।
16 Assim resplandeça a vossa luz diante dos homens, para que vejam as vossas boas obras, e glorifiquem a vosso Pae, que está nos céus.
ते एन्च़रे तुश्शी लौ मैन्हु केरे सामने एरी चमके, ताके तैना तुश्शां रोड़ां कम्मां हेरतां तुश्शे स्वर्गेरे बाजेरी तारीफ़ केरन।”
17 Não cuideis que vim destruir a lei ou os prophetas: não vim a derogar, mas a cumprir.
“एन न बुझ़थ कि अवं मूसेरो कानून या नेबी केरे किताबन मां लिखोरी गल्लां रद केरने ओरोईं। अवं तैन रद केरने नईं बल्के पूरी केरने ओरोईं।
18 Porque em verdade vos digo, que, até que o céu e a terra passem, nem um jota nem um só til se omittirá da lei, sem que tudo seja cumprido.
किजोकि अवं तुसन सेइं सच़ ज़ोताईं, कि ज़ां तगर धरती त अम्बर खतम न भोए, तांतगर परमेशरेरे कानूने मरां अक मात्रा या बिंदी भी न टलेली, ज़ां तगर सब किछ लिखोरू पूरू न भोए।
19 Qualquer pois que violar um d'estes mais pequenos mandamentos, e assim ensinar aos homens, será chamado o menor no reino dos céus; aquelle, porém, que os cumprir e ensinar será chamado grande no reino dos céus.
एल्हेरेलेइ ज़ै कोई इन निकड़े करां निकड़े हुक्मन मरां केन्ची एक्की ज़ेरे ट्लोड़ते ते होरन भी एन्ने केरनू शिखालते, तै स्वर्गेरे राज़्ज़े मां सेब्भन करां निकड़ो भोलो, पन ज़ै तैन हुक्मन पुड़ अमल केरते ते होरन भी एन हुक्मन पुड़ च़लनेरे बारे मां शिखालते त तै स्वर्गेरे राज़्ज़े मां बड्डो भोलो।
20 Porque vos digo que, se a vossa justiça não exceder a dos escribas e phariseos, de modo nenhum entrareis no reino dos céus.
किजोकि अवं तुसन सेइं ज़ोताईं कि ज़ां तगर तुस शास्त्री ते फरीसी लोकन करां रोड़े च़ारे कानूने न मन्नेले, तांतगर तुस स्वर्गेरे राज़्ज़े मां दाखल न भोइ सकतथ।”
21 Ouvistes que foi dito aos antigos: Não matarás; mas qualquer que matar será réu de juizo.
“तुसेईं शुनेरू थियूं कि परमेशरे इश्शे दादे-पड़दादन सेइं ज़ोरू थियूं, ‘खून नईं केरनो, ते ज़ै खून केरेलो त तैस आदालत सज़ा देली।’
22 Eu vos digo, porém, que qualquer que, sem motivo, se encolerisar contra seu irmão, será réu de juizo; e qualquer que disser a seu irmão: Raca, será réu do synhedrio; qualquer que lhe disser: Louco, será réu do fogo do inferno. (Geenna g1067)
पन मेरू ज़ोनू एने कि ज़ै कोई अपने ढ्लाए पुड़ क्रोध केरते, परमेशर तैसेरो इन्साफ केरेलो, ते ज़ै कोई अपने ढ्लाए जो निकम्मो ज़ोते त तैस भी महासभा मां जुवाब देनो पेनोए, ते ज़ै कोई अपने ढ्लाए जो ‘बेवकूफ’ ज़ोलो त परमेशर तैस नरकेरे अगारी सज़ा देलो। (Geenna g1067)
23 Portanto, se trouxeres a tua offerta ao altar, e ahi te lembrares de que teu irmão tem alguma coisa contra ti,
एल्हेरेलेइ अगर तू अपनि च़ढ़तल मन्दरे मां आनस, ते तैड़ी तीं याद एज्जे कि मीं अपने ढ्लाए सेइं किछ गिलोए।
24 Deixa ali diante do altar a tua offerta, e vae, reconcilia-te primeiro com teu irmão, e depois vem e apresenta a tua offerta.
त तू अपनि च़ढ़तल बलिदान च़ाढ़नेरि ठैरी पुड़ छ़ेडतां पेइले अपने ढ्लाए सेइं मेल-मलाप केरां, फिरी अपनि च़ढ़तल च़ैढ़ां।
25 Concilia-te depressa com o teu adversario, emquanto estás no caminho com elle, para que não aconteça que o adversario te entregue ao juiz, e o juiz te entregue ao ministro, e te encerrem na prisão.
अगर कोई मैन्हु तीं पुड़ दाओ केरतां तीं आदालती मां नेनो चाते, त तू बत्तां तैस सेइं मेल-मिलाप केरां न त तैनी तू हाकिमे कां खड़ो केरनोस, ते तैनी तू सिपैहीएरे हवाले केरनोस ते सिपैहिए तू कैद केरतां छ़डनोस।
26 Em verdade te digo que de maneira nenhuma sairás d'ali emquanto não pagares o ultimo ceitil.
अवं तुसन सेइं सच़ ज़ोताईं कि ज़ां तगर तू पाई-पाई न देलो त तांतगर तैट्ठां छुट्टी न सकेलो।”
27 Ouvistes que foi dito aos antigos: Não commetterás adulterio.
“तुसेईं शुनेरू थियूं, कि ई हुक्म दित्तोरो थियो, ‘बदमाशी नईं केरनि।’
28 Eu vos digo, porém, que qualquer que attentar n'uma mulher para a cobiçar, já em seu coração commetteu adulterio com ella
पन अवं तुसन इन भी ज़ोताईं कि ज़ै कोई केन्ची कुआन्शी पुड़ गेन्दी नज़रां सेइं तकते, तैनी अपने दिले मां पेइली तैस सेइं बदमाशी केरि छ़ड्डी।
29 Portanto, se o teu olho direito te escandalizar, arranca-o e atira-o para longe de ti, pois te é melhor que se perca um dos teus membros, do que todo o teu corpo seja lançado no inferno. (Geenna g1067)
अगर तेरी देइनी अछ़ तीं पाप केरनेरे लेइ ठोकर खुवाए, त तैस केढतां शार, किजोकि तेरी पूरी जान नरके मां छ़ड्डे गाने करां तेरे लेइ एन्ने रोड़ूए कि तेरी जानी मरां अक अंग नाश भोए (Geenna g1067)
30 E, se a tua mão direita te escandalizar, corta-a e atira-a para longe de ti, porque te é melhor que um dos teus membros se perca, do que todo o teu corpo seja lançado no inferno. (Geenna g1067)
अगर तेरो देइनो हथ तीं पाप केरनेरे लेइ ठोकर खुवाए त तैस केटतां शार, किजोकि तेरी पूरी जान नरकेरी अग्गी मां गाने करां तेरे लेइ एन्ने रोड़ूए कि तेरी जानी मरां अक अंग नाश भोए।” (Geenna g1067)
31 Tambem foi dito: Qualquer que deixar sua mulher, dê-lhe carta de desquite.
“एन भी ज़ोरू थियूं, ‘ज़ै कोई अपनि कुआन्श शारे त एन ज़रूरीए कि फारख्ती लिखतां हावाले केरे।’
32 Eu, porém, vos digo que qualquer que repudiar sua mulher, sem ser por causa de fornicação, faz que ella commetta adulterio, e qualquer que casar com a repudiada commette adulterio.
पन अवं तुसन सेइं ज़ोताईं, कि ज़ै कोई अपने कुआन्शी बदमैशरे अलावा होरि केन्ची गल्ली पुड़ फारख्ती दे, त तै तैस केरां बदमैशी केरवाते। ते ज़ै कोई तैस शैरोरी कुआन्शी सेइं ड्ला बनाते, त तै भी तैस सेइं बदमाशी केरते।”
33 Outrosim, ouvistes que foi dito aos antigos: Não perjurarás, mas cumprirás teus juramentos ao Senhor.
“तुसेईं शुनोरू, कि ई हुक्म दित्तोरो थियो, ‘झूठी कसम नईं केरनि, पन कसम प्रभुएरे लेइ पूरी केरथ।’
34 Eu vos digo, porém, que de maneira nenhuma jureis: nem pelo céu, porque é o throno de Deus;
पन अवं तुसन सेइं ज़ोताईं कि कधे कसम न केरथ, न स्वर्गेरी, किजोकि तै परमेशरेरो तखत आए।
35 Nem pela terra, porque é o escabello de seus pés; nem por Jerusalem, porque é a cidade do grande Rei;
न ज़मीनारी किजोकि परमेशर तैड़ी पाव रखते, ते न यरूशलेम नगरेरी किजोकि तैन महा राज़ां केरू नगर आए।
36 Nem jurarás pela tua cabeça, porque não podes fazer um cabello branco ou preto.
ते न अपने दोग्गेरी कसम केरथ, किजोकि तुस अपनो अक बाल भी छ़ित्तो या कालो न केरि सकतथ।
37 Seja, porém, o vosso fallar: Sim, sim, Não, não, porque o que passa d'isto é de procedencia maligna.
पन हांएरी ठैरी हाँ ते नाएरी ठैरी न ज़ोथ, किजोकि ज़ैन किछ एस करां जादे तैन बुरैई यानी शैतानेरे पासेरां आए।”
38 Ouvistes que foi dito: Olho por olho, e dente por dente.
“तुसेईं शुनोरूए, कि मूसेरे कानूने मां लिखोरूए, कि अछ़्छ़रे बदले अछ़ ते दंतेरे बदले दंत।
39 Eu vos digo, porém, que não resistaes ao mal; mas, se qualquer te bater na face direita, offerece-lhe tambem a outra;
पन अवं तुसन सेइं ज़ोताईं कि, बुरे मैन्हु करां बदलो न नेइयथ। अगर कोई तेरे देइनी खैखोड़ी पुड़ थप्पड़ बालो त तू बाएं पासो भी तैसेरे पासे रेख्खां।
40 E ao que quizer pleitear comtigo, e tirar-te o vestido, larga-lhe tambem a capa;
ते अगर कोई मुकदमो केरतां तेरी कमीज़ नेनी चाए त तू कोट भी तैसेरे हवाले केरां।
41 E, se qualquer te obrigar a caminhar uma milha, vae com elle duas.
ते अगर कोई सिपाई तीं भारो छ़ूने अक मील नेने चाए त तू दूई मील गेइयां।
42 Dá a quem te pedir, e não te desvies d'aquelle que quizer que lhe emprestes.
ज़ै कोई तीं करां किछ मग्गे, तैस दे। ते ज़ै कोई तीं करां ओधार मग्गे त तुत्तर न फिरेइयां।”
43 Ouvistes que foi dito: Amarás o teu proximo, e aborrecerás o teu inimigo.
“तुसेईं शुनोरूए, कि मूसेरे कानूने मां लिखोरूए, कि ‘अपने पड़ोसी सेइं अपनो ज़ेरो प्यार केरथ ते दुश्मने सेइं बैर रेखथ।’
44 Eu vos digo, porém: Amae a vossos inimigos, bemdizei os que vos maldizem, fazei bem aos que vos odeiam, e orae pelos que vos maltratam e vos perseguem;
पन अवं तुसन सेइं ज़ोताईं, कि अपने दुश्मन सेइं प्यार केरा, ते ज़ैना तुसन सतातन तैन केरे लेइ प्रार्थना केरा।
45 Para que sejaes filhos do vosso Pae que está nos céus; porque faz que o seu sol se levante sobre os maus e os bons, e a chuva desça sobre os justos e os injustos.
ज़ैस सेइं तुस अपने स्वर्गेरे बाजी केरे बच्चे बेनि सकतथ, ज़ै अपनो दिहाड़ो अपने रोड़े लोकन पुड़ चमकाते ते बुरे लोकन पुड़ भी, ते धेर्मी लोकन पुड़ झ़ड़ी देते ते बुरे लोकन पुड़ भी।
46 Pois, se amardes os que vos amam, que galardão havereis? não fazem os publicanos tambem o mesmo?
किजोकि अगर तुस तैन्ने लोकन सेइं प्यार केरथ ज़ैना तुसन सेइं प्यार केरतन त तुसन कुन इनाम मैलेलू? कुन चुंगी घिन्ने बाले भी एन्ने न केरन?”
47 E, se saudardes unicamente os vossos irmãos, que fazeis de mais? não fazem os publicanos tambem assim?
“ते अगर तुस सिर्फ अपने ढ्लान जो नमस्कार ज़ोथ, त तुस होरन करां जादे कुन केरतथ? कुन गैर कौमां केरे लोक ज़ैना परमेशरेरे कानूने न मनन् तैना भी एरू न केरन?
48 Sêde vós pois perfeitos, como é perfeito o vosso Pae que está nos céus.
तुसन तैन लोकन सेइं प्यार केरनेरी ज़रूरत आए, ज़ैना तुसन सेइं प्यार न केरन, एन्च़रां तुस सिद्ध भोले ज़ेन्च़रे स्वर्गे मां रानेबालो तुश्शो बाजी सिद्ध आए।”

< Mateus 5 >