Lamentações de Jeremias 3
1 Eu sou aquelle homem que viu a afflicção pela vara do seu furor.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 A mim me guiou e levou ás trevas e não á luz.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Devéras se tornou contra mim e virou a sua mão todo o dia.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 Fez envelhecer a minha carne e a minha pelle, quebrantou os meus ossos.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 Edificou contra mim, e me cercou de fel e trabalho.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 Assentou-me em logares tenebrosos, como os que estavam mortos ha muito.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 Cercou-me de sebe, e não posso sair: aggravou os meus grilhões.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Ainda quando clamo e grito, elle exclue a minha oração.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 Cercou de sebe os meus caminhos com pedras lavradas, divertiu as minhas veredas.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 Fez-se-me como urso de emboscada, um leão em esconderijos.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 Desviou os meus caminhos, e fez-me em pedaços; deixou-me assolado.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 Armou o seu arco, e me poz como alvo á frecha.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 Faz entrar nos meus rins as frechas da sua aljava.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 Fui feito um objecto de escarneo a todo o meu povo, de canção sua todo o dia.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 Fartou-me de amarguras, embriagou-me de absintho.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 Quebrou com pedrinhas de areia os meus dentes; abaixou-me na cinza.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 E affastaste da paz a minha alma; esqueci-me do bem.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 Então disse eu: Já pereceu a minha força, como tambem a minha esperança no Senhor.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Lembra-te da minha afflicção e do meu pranto, do absintho e do fel.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 Minha alma certamente d'isto se lembra, e se abate em mim.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 D'isto me recordarei no meu coração; por isso esperarei.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 As misericordias do Senhor são a causa de não sermos consumidos; porque as suas misericordias não teem fim.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 Novas são cada manhã; grande é a tua fidelidade.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 A minha porção é o Senhor, diz a minha alma; portanto esperarei n'elle.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 Bom é o Senhor para os que se ateem a elle, para a alma que o busca.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 Bom é esperar, e aguardar em silencio a salvação do Senhor.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 Bom é para o homem levar o jugo na sua mocidade.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 Assentar-se-ha solitario, e ficará em silencio; porquanto Deus o poz sobre elle.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 Ponha a sua bocca no pó, dizendo: Porventura haverá esperança.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 Dê a sua face ao que o fere; farte-se de affronta.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 Porque o Senhor não rejeitará para sempre.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 Antes, se entristeceu a alguem, compadecer-se-ha d'elle, segundo a grandeza das suas misericordias.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 Porque não afflige nem entristece aos filhos dos homens do seu coração.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 Para atropellar debaixo dos seus pés a todos os presos da terra.
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 Para perverter o direito do homem perante a face do Altissimo.
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 Para subverter ao homem no seu pleito; porventura não o veria o Senhor?
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Quem é aquelle que diz, e assim acontece, quando o Senhor o não mande?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 Porventura da bocca do Altissimo não sae o mal e o bem?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 De que se queixa logo o homem vivente? queixe-se cada um dos seus peccados.
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Esquadrinhemos os nossos caminhos, e investiguemol-os, e voltemos para o Senhor.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Levantemos os nossos corações com as mãos a Deus nos céus, dizendo:
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 Nós prevaricámos, e fomos rebeldes; por isso tu não perdoaste.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Cobriste-nos da tua ira, e nos perseguiste; mataste, não perdoaste.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Cobriste-te de nuvens, para que não passe a nossa oração.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Por cisco e rejeitamento nos pozeste no meio dos povos.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 Todos os nossos inimigos abriram contra nós a sua bocca.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 Temor e cova vieram sobre nós, assolação e quebrantamento.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Correntes de aguas derramou o meu olho pelo quebrantamento da filha do meu povo.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 O meu olho manou, e não cessa, porquanto não ha descanço,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 Até que attente e veja o Senhor desde os céus.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 O meu olho move a minha alma, por causa de todas as filhas da minha cidade.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Como ave me caçaram os que são meus inimigos sem causa.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 Arrancaram a minha vida na masmorra, e lançaram pedras sobre mim.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Derramaram-se as aguas sobre a minha cabeça; eu disse: Estou cortado.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 Invoquei o teu nome, Senhor, desde a mais profunda cova.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Ouviste a minha voz; não escondas o teu ouvido ao meu suspiro, ao meu clamor.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Tu te chegaste no dia em que te invoquei; disseste: Não temas.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Pleiteaste, Senhor, os pleitos da minha alma, remiste a minha vida.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Viste, Senhor, a injustiça que me fizeram; julga a minha causa.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Viste toda a sua vingança, todos os seus pensamentos contra mim.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Ouviste o seu opprobrio, Senhor, todos os seus pensamentos contra mim,
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 Os ditos dos que se levantam contra mim e as suas imaginações contra mim todo o dia.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Observa-os a elles ao assentarem-se e ao levantarem-se; eu sou a sua canção.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Rende-lhes recompensa, Senhor, conforme a obra das suas mãos.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Dá-lhes ancia de coração, maldição tua sobre elles.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Na tua ira persegue-os, e desfal-os de debaixo dos céus do Senhor.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
