Jó 34
1 Respondeu mais Elihu, e disse:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Ouvi, vós, sabios, as minhas razões: e vós, entendidos, inclinae, os ouvidos para mim.
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Porque o ouvido prova as palavras, como o paladar gosta a comida.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 O que é direito escolhamos para nós: e conheçamos entre nós o que é bom.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Porque Job disse: Sou justo; e Deus tirou o meu direito.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 No meu direito me é forçoso mentir: dolorosa é a minha frecháda sem transgressão.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Que homem ha como Job, que bebe a zombaria como agua?
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 E caminha em companhia com os que obram a iniquidade, e anda com homens impios?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Porque disse: De nada aproveita ao homem o comprazer-se em Deus.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Pelo que vós, homens d'entendimento, escutae-me: Deus esteja longe da impiedade, e o Todo-poderoso da perversidade!
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Porque, segundo a obra do homem, elle lh'o paga; e segundo o caminho de cada um lh'o faz achar.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Tambem, na verdade, Deus não obra impiamente; nem o Todo-poderoso perverte o juizo.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Quem lhe pedia conta do governo da terra? e quem dispoz a todo o mundo?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Se pozesse o seu coração contra elle, recolheria para si o seu espirito e o seu folego.
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Toda a carne juntamente expiraria, e o homem se voltaria para o pó.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Se pois ha em ti entendimento, ouve isto; inclina os ouvidos á voz do meu discurso.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Porventura o que aborrece o direito ataria as feridas? e tu condemnarias aquelle que é justo?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Ou dir-se-ha a um rei, Oh! Belial? aos principes, Oh! impios?
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Quanto menos áquelle, que não faz accepção das pessoas de principes, nem estima o rico mais do que o pobre; porque todos são obras de suas mãos
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 Elles n'um momento morrem; e até á meia noite os povos são perturbados, e passam, e o poderoso será tomado sem mão
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Porque os seus olhos estão sobre os caminhos de cada um, e elle vê todos os seus passos.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Não ha trevas nem sombra de morte, onde se escondam os que obram a iniquidade.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Porque não se faz tanto caso do homem que contra Deus possa entrar em juizo.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Quebranta aos fortes, sem que se possa inquirir, e põe outros em seu logar.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Elle conhece pois as suas obras, de noite os transtorna, e ficam moidos.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Elle os bate como impios que são, no logar dos expectadores:
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Porquanto se desviaram d'atraz d'elle, e não comprehenderam nenhum de seus caminhos.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Para fazer que o clamor do pobre subisse até elle, e que ouvisse o clamor dos afflictos.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Se elle aquietar, quem então inquietará? se encobrir o rosto, quem então o poderá contemplar, seja para com um povo, seja para com um homem só?
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Para que o homem hypocrita nunca mais reine, e não haja laços do povo.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Na verdade, quem a Deus disse: Supportei castigo, não perecerei.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 O que não vejo, ensina-m'o tu: se fiz alguma maldade, nunca mais a hei de fazer.
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Virá de ti como o recompensará, pois tu o desprezas? farias tu pois, e não eu, a escolha: que é logo o que sabes? falla.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Os homens de entendimento dirão comigo, e o varão sabio me ouvirá.
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Job fallou sem sciencia; e ás suas palavras falta prudencia.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Pae meu! provado seja Job até ao fim, para as suas respostas entre os homens malignos.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Porque ao seu peccado accrescenta a transgressão; entre nós bateria as palmas das mãos, e multiplicaria contra Deus as suas razões.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
