Jó 33
1 Assim, na verdade, ó Job, ouve as minhas razões, e dá ouvidos a todas as minhas palavras.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Eis que já abri a minha bocca: já fallou a minha lingua debaixo do meu paladar.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 As minhas razões sairão da sinceridade do meu coração, e a pura sciencia dos meus labios.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 O Espirito de Deus me fez: e a inspiração do Todo-poderoso me deu vida.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Se podes responde-me, põe por ordem diante de mim a tua causa, e levanta-te.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Eis que sou de Deus, como tu: do lodo tambem eu fui cortado.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Eis que não te perturbará o meu terror, nem será pesada sobre ti a minha mão.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Na verdade que disseste aos meus ouvidos; e eu ouvi a voz das palavras, dizendo:
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 Limpo estou, sem transgressão: puro sou; e não tenho culpa.
Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Eis que acha contra mim achaques, e me considerou como seu inimigo.
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Põe no tronco os meus pés, e observa todas as minhas veredas.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Eis que n'isto te respondo: Não foste justo; porque maior é Deus do que o homem.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Por que razão contendeste com elle? porque não responde ácerca de todos os seus feitos.
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Antes Deus falla uma e duas vezes; porém ninguem attenta para isso.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 Em sonho ou em visão de noite, quando cae somno profundo sobre os homens, e adormecem na cama,
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 Então o revela ao ouvido dos homens, e lhes sella a sua instrucção.
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 Para apartar o homem d'aquillo que faz, e esconder do homem a soberba.
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 Para desviar a sua alma da cova, e a sua vida de passar pela espada.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Tambem na sua cama é com dôres castigado; como tambem a multidão de seus ossos com fortes dôres.
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 De modo que a sua vida abomina até o pão, e a sua alma a comida appetecivel.
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Desapparece a sua carne á vista d'olhos, e os seus ossos, que se não viam, agora apparecem:
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 E a sua alma se vae chegando á cova, e a sua vida ao que traz morte.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 Se com elle pois houver um mensageiro, um interprete, um entre milhares, para declarar ao homem a sua rectidão,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 Então terá misericordia d'elle, e lhe dirá: Livra-o, que não desça á cova; já achei resgate.
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 Sua carne se reverdecerá mais do que era na mocidade, e tornará aos dias da sua juventude.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Devéras orará a Deus, o qual se agradará d'elle, e verá a sua face com jubilo, e restituirá ao homem a sua justiça.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Olhará para os homens, e dirá: Pequei, e perverti o direito, o que de nada me aproveitou.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 Porém Deus livrou a minha alma de que não passasse a cova; assim que a minha vida vê a luz.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Eis que tudo isto obra Deus, duas e tres vezes para com o homem;
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 Para desviar a sua alma da perdição, e o alumiar com a luz dos viventes.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Escuta pois, ó Job, ouve-me: cala-te, e eu fallarei.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Se tens alguma coisa que dizer, responde-me: falla, porque desejo justificar-te.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Se não, escuta-me tu: cala-te, e ensinar-te-hei a sabedoria.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
