Jó 20
1 Então respondeu Sofar, o naamathita, e disse:
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 Por isso é que os meus pensamentos me fazem responder, e portanto me apresso.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 Eu ouvi a reprehensão, que me envergonha, mas o espirito do meu entendimento responderá por mim.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Porventura não sabes isto, que foi desde todo o tempo, desde que o homem foi posto sobre a terra?
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 A saber: que o jubilo dos impios é breve, e a alegria dos hypocritas como d'um momento?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Ainda que a sua altura subisse até ao céu, e a sua cabeça chegasse até ás nuvens,
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 Comtudo como o seu proprio esterco perecerá para sempre: e os que o viam dirão: Onde está?
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 Como um sonho vôa, e não será achado, e será afugentado como uma visão da noite.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 O olho que já o viu jamais o verá, nem olhará mais para elle o seu logar.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 Os seus filhos procurarão agradar aos pobres, e as suas mãos restaurarão a sua fazenda.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 Os seus ossos se encherão dos seus peccados occultos, e juntamente se deitarão com elle no pó.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 Ainda que o mal lhe seja doce na bocca, e elle o esconda debaixo da sua lingua,
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 E o guarde, e o não deixe, antes o retenha no seu paladar,
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 Comtudo a sua comida se mudará nas suas entranhas; fel d'aspides será interiormente.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 Enguliu fazendas, porém vomitalas-ha; do seu ventre Deus as lançará.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 Veneno d'aspides sorverá; lingua de vibora o matará.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 Não verá as correntes, os rios e os ribeiros de mel e manteiga.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 Restituirá do seu trabalho, e não o engulirá: conforme ao poder de sua mudança, e não saltará de gozo.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Porquanto opprimiu, desamparou os pobres, e roubou a casa que não edificou.
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Porquanto não sentiu socego no seu ventre; da sua tão desejada fazenda coisa nenhuma reterá.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 Nada lhe sobejará do que coma; pelo que a sua fazenda não será duravel.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 Estando já cheia a sua abastança, estará angustiado: toda a mão dos miseraveis virá sobre elle
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 Haja porém ainda de que possa encher o seu ventre; comtudo Deus mandará sobre elle o ardor da sua ira, e a fará chover sobre elle quando elle fôr a comer.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 Ainda que fuja das armas de ferro, o arco d'aço o atravessará.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 Desembainhada a espada, sairá do seu corpo, e resplandecendo virá do seu fel: e haverá sobre elle assombros.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 Toda a escuridão se occultará nos seus esconderijos: um fogo não assoprado o consumirá: e com o que ficar na sua tenda irá mal.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 Os céus manifestarão a sua iniquidade: e a terra se levantará contra elle.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 As rendas de sua casa serão transportadas: no dia da sua ira todas se derramarão.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 Esta, da parte de Deus, é a porção do homem impio: e, da parte de Deus, a herança dos seus ditos.
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
