Isaías 3
1 Porque, eis que o Senhor Deus dos Exercitos tirará de Jerusalem e de Judah o bordão e o cajado: a todo o sustento de pão, e a toda a borda d'agua;
Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
2 Ao valente, e ao soldado, ao juiz, e ao propheta, e ao adivinho, e ao ancião,
Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
3 Ao capitão de cincoenta, e ao respeitavel, e ao conselheiro, e ao sabio entre os artifices, e ao eloquente.
Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
4 E dar-lhes-hei mancebos por principes, e creanças dominarão sobre elles.
A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
5 E o povo será opprimido; um será contra o outro, e cada um contra o seu proximo: o menino se atreverá contra o ancião, e o vil contra o nobre.
I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
6 Quando algum travar de seu irmão da casa de seu pae, dizendo: Capa tens, sê nosso principe, e toma sob a tua mão esta ruina;
Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
7 Então levantará a sua voz n'aquelle dia, dizendo: Não posso ser medico, nem tão pouco ha em minha casa pão, nem vestido algum: não me ponhaes por principe do povo.
Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
8 Porque tropeçou Jerusalem, e Judah é caido; porquanto a sua lingua e as suas obras são contra o Senhor, para irritarem os olhos da sua gloria.
Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
9 A apparencia das suas faces testifica contra elles; e publicam os seus peccados como Sodoma; não os dissimulam: ai da sua alma! porque se fazem mal a si mesmos.
Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
10 Dizem ao justo que bem lhe irá; que comerão do fructo das suas obras.
Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
11 Ai do impio! mal lhe irá: porque o galardão das suas mãos se lhe dará.
Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
12 Os exactores do meu povo são creanças, e mulheres dominam sobre elle: ah, povo meu! os que te guiam te enganam, e devoram o caminho das tuas veredas.
Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
13 O Senhor se apresenta a pleitear, e se põe a julgar os povos.
Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
14 O Senhor vem em juizo contra os anciãos do seu povo, e contra os seus principes; porque vós consumistes esta vinha, o despojo do afflicto está em vossas casas.
Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
15 Que tendes vós, que atropellaes o meu povo e moeis as faces dos afflictos? diz o Senhor, o Deus dos Exercitos.
Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
16 Diz ainda mais o Senhor: Porquanto as filhas de Sião se exalçam, e andam com o pescoço emproado, fazendo acenos com os olhos, e, indo andando, andam como dançando, e cascavelando com os pés
I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
17 Portanto o Senhor fará calva a mioleira das filhas de Sião, e o Senhor descobrirá as suas vergonhas.
Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
18 N'aquelle dia tirará o Senhor o enfeite das ligas, e as redezinhas, e as luetas,
V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž poučníky a halže,
19 Os pendentes, e as manilhas, e os vestidos resplandecentes,
Jablka zlatá a spinadla a čepce,
20 Os diademas, e os enfeites dos braços, e os cendaes, e as bocetas cheirosas, e as arrecadas,
Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
21 Os anneis, e as joias pendentes do nariz,
Prsteny a náčelníky,
22 Os vestidos de festa, e os mantos, e as coifas, e os alfinetes,
Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
23 Os espelhos, e as capinhas de linho finissimas, e as toucas, e os véus.
I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
24 E será que em logar de cheiro suave haverá fedor; e por cinto uma corda; e em logar d'encrespadura de cabellos, calva; e em logar de veste larga, cingimento de sacco; e queimadura em logar de formosura.
A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
25 Teus varões cairão á espada, e teus valentes na peleja.
Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
26 E as suas portas gemerão e prantearão; e ella, ficando desolada, se assentará no chão.
I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
