2 Coríntios 10

1 Além d'isto, eu, Paulo, vos rogo, pela mansidão e benignidade de Christo, eu que, na verdade, quando presente entre vós, sou humilde, porém, ausente, ousado para comvosco;

Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný, ale v nepřítomnosti směle dověrný jsem k vám.

2 Rogo-vos pois que, quando estiver presente, não me veja obrigado a usar com confiança da ousadia que se me attribue ter com alguns, que nos julgam, como se andassemos segundo a carne.

Prosím pak vás za to, abych přítomen jsa, nemusil doufanlivý býti tou smělostí, kterouž jsem jmín, že bych smělý byl proti některým, kteříž za to mají, že bychom my podle těla chodili.

3 Porque, andando na carne, não militamos segundo a carne.

V těle zajisté chodíce, ne podle těla rytěřujeme,

4 Porque as armas da nossa milicia não são carnaes, mas sim poderosas em Deus, para destruição das fortalezas;

Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,

5 Destruindo os conselhos, e toda a altivez que se levanta contra o conhecimento de Deus, e levando captivo todo o entendimento á obediencia de Christo.

Jímžto podvracíme rady, i všelikou vysokost, povyšující se proti umění Božímu, jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu,

6 E estando promptos para vingar toda a desobediencia, quando fôr cumprida a vossa obediencia.

A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplněno bude vaše poslušenství.

7 Olhaes para as coisas segundo a apparencia? Se alguem confia de si mesmo que é de Christo, pense outra vez isto comsigo, que, assim como elle é de Christo, tambem nós somos de Christo.

A což toliko na to, co před očima jest, hledíte? Má-li kdo tu naději o sobě, že by Kristův byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož on jest Kristův, tak i my Kristovi jsme.

8 Porque, ainda que eu me glorie mais alguma coisa do nosso poder, o qual o Senhor nos deu para edificação, e não para vossa destruição, não me envergonharei,

Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben;

9 Para que não pareça como se quizera intimidar-vos por cartas.

Abych se nezdál listy strašiti vás.

10 Porque as cartas, dizem, são graves e fortes, mas a presença do corpo é fraca, e a palavra desprezivel.

Nebo listové jeho (dí někdo) jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná.

11 Pense o tal isto, que, quaes somos na palavra por cartas, estando ausentes, taes seremos tambem por obra, estando presentes.

Toto nechať myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce od vás, takoví také budeme i v skutku, přijdouce k vám.

12 Porque não ousamos juntar-nos, ou comparar-nos com alguns, que se louvam a si mesmos; porém estes que por si mesmos se medem a si mesmos, e se comparam comsigo mesmos, estão sem entendimento.

Neboť my se neodvažujeme přimísiti aneb přirovnati k některým, kteříž sami sebe chválí. Ale ti nerozumějí, že sami sebou sebe měří a přirovnávají sebe sobě.

13 Porém não nos gloriaremos fóra de medida, mas conforme a medida da regra, medida que Deus nos deu, para chegarmos até vós

My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.

14 Porque não nos estendemos além do que convém, como se não houvessemos de chegar até vós, pois já chegámos tambem até vós no evangelho de Christo:

Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozšiřujeme se nad míru. Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu.

15 Não nos gloriando fóra de medida nos trabalhos alheios; antes tendo esperança de que, crescendo a vossa fé, seremos abundantemente engrandecidos entre vós, conforme a nossa regra;

Protož my se nad to, což nám není odměřeno, nechlubíme, totiž cizími pracemi, ale naději máme, když víra vaše růsti bude v vás, že my se rozšíříme dále podle toho, jakž nám odměřeno,

16 Para annunciar o evangelho nos logares que estão além de vós, e não em campo de outrem, para nos não gloriarmos no que estava já preparado.

Totiž, abych ještě i na těch místech, kteráž jsou za vámi dále, kázal evangelium, a ne abych v tom, což jinému odměřeno jest, a již jest hotové, se chlubil.

17 Porém aquelle que se gloría glorie-se no Senhor.

Ale kdo se chlubí, v Pánu se chlub.

18 Porque não é approvado quem a si mesmo se louva, mas sim aquelle a quem o Senhor louva.

Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený jest, ale ten, kohož Pán chválí.