1 Pedro 4

1 Ora pois, já que Christo padeceu por nós na carne, armae-vos tambem vós com este pensamento, que aquelle que padeceu na carne já cessou do peccado,

Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, totiž že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu,

2 Para, no tempo que lhe resta na carne, não viver mais segundo as concupiscencias dos homens, mas segundo a vontade de Deus.

K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.

3 Porque basta-nos que no tempo passado da vida obrassemos a vontade dos gentios, andando em dissoluções, concupiscencias, borrachices, glotonerias, bebedices e abominaveis idolatrias,

Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života našeho, v němž jsme vůli těla podle obyčeje pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.

4 O que estranham, por não correrdes com elles no mesmo desenfreamento de dissolução, blasphemando de vós.

A protož když se k nim nepřipojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.

5 Os quaes hão de dar conta ao que está preparado para julgar os vivos e os mortos.

Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.

6 Porque para isso foi prégado o evangelho tambem aos mortos, para que, na verdade, fossem julgados segundo os homens na carne, porém vivessem segundo Deus em espirito;

Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, to jest z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem.

7 E já está proximo o fim de todas as coisas: portanto sêde sobrios e vigiae em orações.

Všemuť se pak přibližuje konec.

8 Mas, sobretudo, tende ardente caridade uns para com os outros; porque a caridade cobrirá a multidão de peccados.

A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.

9 Hospedae-vos uns aos outros, sem murmurações.

Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.

10 Cada um administre aos outros o dom como o recebeu, como bons dispenseiros da multiforme graça de Deus.

Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.

11 Se alguem fallar, falle segundo as palavras de Deus: se alguem administrar, administre segundo o poder que Deus dá; para que em tudo Deus seja glorificado por Jesus Christo, a quem pertence a gloria e poder para todo o sempre. Amen. (aiōn g165)

Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, činiž to jakožto z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císařství na věky věků. Amen. (aiōn g165)

12 Amados, não estranheis o ardor que vos sobrevem para vos tentar, como se coisa estranha vos acontecesse;

Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.

13 Mas alegrae-vos de serdes participantes das afflicções de Christo: para que tambem na revelação da sua gloria vos regozijeis e alegreis.

Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.

14 Se pelo nome de Christo sois vituperados, bemaventurados sois, porque sobre vós repousa o Espirito da gloria de Deus; o qual, quanto a elles, é blasphemado, mas, quanto a vós, glorificado.

Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá.

15 Porém nenhum de vós padeça como homicida, ou ladrão, ou malfeitor, ou como o que se entremette em negocios alheios;

Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný.

16 Mas, se padece como christão, não se envergonhe, antes glorifique a Deus n'esta parte.

Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce.

17 Porque já é tempo que comece o juizo pela casa de Deus; e, se primeiro começa por nós, qual será o fim d'aquelles que são desobedientes ao evangelho de Deus?

Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?

18 E, se o justo apenas se salva, onde apparecerá o impio e o peccador?

A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?

19 Portanto tambem os que padecem segundo a vontade de Deus encommendem-lhe as suas almas, como ao fiel Creador, fazendo o bem.

A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.