Matayu 7
1 “Namuwalunda wamonga, su namwiza na mwenga kulundwa na Mlungu.
Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
2 Mlungu hakawatozi mwenga ntambu yamuwatoza wamonga, na shipimu shiraa shilii shamuwapimira wamonga, Mlungu hakakupimirani mwenga.
Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.
3 Iwera hashi gushiwona shibandu mlisu mwa mlongu gwaku na palaa panu guwona ndiri shipingiri shashiwera mlisu lyaku?
Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš?
4 Ama guweza hashi kumgambira mlongu gwaku, ‘Mlongu, guleki nukuwusiyi shibandu mlisu mwaku,’ na gumweni gwenga gwanashi shipingiri mlisu mwaku?
Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém.
5 Gwamfyangu gwenga! Guwusii wuti shipingiri shashiwera mlisu mwaku, shakapanu haguwezi kushiwona weri na kushiwusiya shibandu shashiweriti mulisu lya mlongu gwaku.
Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého.
6 “Namwapanani wang'ang'a vintu vinanagala, hawizi kuwagalambukira na kuwakwalambula. Namwawasangira wamtumbi lulu zyenu hawizi kuzitimbanga.
Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás.
7 “Mluwi na mwenga hampati, msakuli na mwenga hamwoni na mtendi hodi, namwenga hamvugulirwi.
Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
8 Toziya, yoseri yakaluwa hakapati na yoseri yakasakula hakawoni na mlyangu guvugulwa kwa kila muntu yakatenda hodi.
Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
9 Hashi, kwana muntu yoseri mwana pakamluwa tati gwakuwi libumunda, hakampanani libuwi?
An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen?
10 Ama pakamluwa somba, hakampanani njoka?
A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada?
11 Handa mwenga yamuwera wadoda, muvimana kuwapanana vintu viherepa wana wenu. Nakaka Tati gwenu gwa kumpindi hakatendi nentu, hakawapanani viheri kwa walii yawamluwa!
Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí?
12 “Muwatenderi wantu ntambu yamfira kutenderwa, aga ndo mafundu ga Malagaliru ga Musa na mafundu ga wambuyi wa Mlungu.
A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci.
13 “Mwingiri kwa kupitira mlyangu mbabanika, toziya mlyangu gwagulonguziya muwuharabisiya ndo mupana na njira yailonguziya kulaa aku ndo yalaisi na kwana wantu wavuwa yawaigendera njira ayi.
Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
14 Kumbiti mlyangu gwa ukomu ndo mbabanika na njira ya kugendera aku ndo ikamala na kwana wantu wadidini yawayiwona njira ayi.
Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
15 “Mlikali weri na wambuyi wa mpayu, womberi wiza kwa mwenga pawawoneka gambira kondolu kwa kunja, kumbiti mngati nakaka walifana na wang'ang'a wakalipa wa muntundu.
Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
16 Hamuwamani womberi ntambu yawatenda. Mbigiri hapeni ileri mapera na miyembi hapeni ileri zyabibu.
Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
17 Su, mtera guherepa gulera mabwajubwaju maherepa na mtera gudoda gulera mabwajubwaju gadoda.
Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
18 Mtera guherepa hapeni guleri mabwajubwaju gadoda, wala mtera gudoda hapeni guleri mabwajubwaju maherepa.
Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
19 Na mtera gwoseri yagulera ndiri mabwajubwaju maherepa hawagudumuli na kugupambira pamotu.
Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
20 Su hamuwamani wambuyi wa mpayu, ntambu yawatenda.”
A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
21 “Kila muntu ndiri yakanshema ‘Mtuwa, Mtuwa,’ hakingiri Muufalumi wa kumbindi, kumbiti woseri hera yawatenda ntambu yakafira Tati gwangu gwa kumpindi.
Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
22 Lishaka lya kutozwa palisoka, wantu wavuwa hawang'ambiri, ‘Mtuwa, Mtuwa! Kwa litawu lyaku tubweriti ujumbi wa Mlungu, kwa litawu lyaku tuwusiyiti washamshera wavuwa na kutenda mauzauza gavuwa!’
Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili?
23 Shakapanu hanuwagambiri womberi, ‘Nuwamana ndiri mwenga. Muwuki kwaneni, mwenga ndo wantu wamtenda vidoda!’
A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
24 “Su, kila muntu yakapikanira visoweru vyangu na kuvitenda, kalifana na muntu kana luhala yakanyawa numba yakuwi pampindi pa litalawu.
A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
25 Viraa itowa, nshemba zimema ng'enang'ena na liyega livuma kwa makakala liikoma numba ilii. Kumbiti iguwa ndiri toziya inyawitwi pampindi pa litalawu.
I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále.
26 “Kumbiti muntu yoseri yakapikanira visoweru vyangu avi pota na kuvijimira kalifana na muntu yakanyawa numba yakuwi pamuhanga.
Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
27 Vula itowa, nshemba zimema ng'enang'ena, lyega livuma kwa makakala na liikoma numba ilii na iguwa. Na kuguwa kwakuwi kuweriti kukulu!”
I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
28 Yesu pakamaliriti kutakula vitwatira avi, lipinga likulu lya wantu walikangashiti ntambu yakafunditi.
Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
29 Kaweriti ndiri gambira Mfunda gwa Malagaliru, kumbiti kafunditi kwa uwezu.
Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.
