Luka 22
1 Msambu gwa mabumunda gachechema ndiri, yagushemwa Pasaka guweri sambira gusoka.
Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
2 Watambika wakulu na wafunda wa Malagaliru waweriti wankusakula njira ya kumlaga Yesu kwa bada, toziya wawatiriti wantu.
I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
3 Shetani kamwingiriti Yuda, yawamshema Isikariyoti, yumu gwa wantumini walii lilongu na wawili.
Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
4 Su Yuda kagenditi na kuyowera na Watambika wakulu na walolera wa numba nkulu ya Mlungu ntambu ya kumgalambuka Yesu kwawomberi.
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
5 Womberi weniti manemu na wayoweriti na yomberi wamlipi mpiya.
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6 Yuda kajimiliti, na kaweriti kankusakula lupenyu luherepa lwa kumlaviya Yesu kwawomberi pota na lipinga lya wantu kuvimana.
I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7 Lishaka lisokiti lya msambu gwa mabumunda gachechema ndiri, wakondolu wa shiboga sha Pasaka pawawadumuliti.
Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
8 Yesu kawatumiti Peteru na Yohani, kawagambira, “Mgendi mwakatunyawili shiboga sha Pasaka tupati kuliya.”
I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9 Womberi wamkosiyiti, “Gufira twakanyawi koshi?”
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10 Yesu kawankula, “Pamgenda mulushi, hamliwoni na mpalu yakalitwika shiwiga sha mashi. Mmufati mpaka mnumba pakayingira,
On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11 mumgambiri mweni kana numba, ‘mfunda kankukosiya, shakoshi shumbakati mweni handiyi Pasaka pamuhera na wafundwa wangu?’
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
12 Yomberi hakawalanguziyi numbakati nkulu mugorofa wayiherepeziya, munyawi amu.”
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13 Wagenditi na woniti kila shintu sawa ntambu Yesu yakawagambiriti, wanyawa shiboga sha Pasaka.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14 Shipindi pashisokiti, Yesu kalikaliti kuliya shiboga pamuhera na wantumintumi wakuwi.
A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15 Kawagambira, “Nfira nentu kuliya Pasaka ayi pamuhera na mwenga pamberi pa kundabisiya!
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
16 Nukugambirani ayi ndo Pasaka ya upeleru kuliya na mwenga mpaka palii payiwera kala mu Ufalumi wa Mlungu.”
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17 Shakapanu Yesu katola shikombi, kalonga mayagashii Mlungu, kalonga, “Muwanki shikombi ashi na mlandiri woseri.
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18 Nukugambirani, kwanjira vinu hanandi kayi ndiri divayi ayi mpaka Ufalumi wa Mlungu pawiza.”
Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19 Shakapanu katoliti libumunda, kalonga mayagashii Mlungu, kalimega na kawapanana womberi pakalonga, “Ayi ndo nshimba ya neni yailaviwa kwajili ya mwenga. Mtendi hangu kwa kunhola neni.”
A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20 Viraa avi, kawapanana shikombi sha divayi pawaliyiti kala shiboga, pakalonga, “Lutekeru alu ndo lipatanu lya syayi lyalilaviyitwi kwa mwazi gwangu wagwitika toziya ya mwenga
Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21 “Mloli! Ulii yakang'alambuka ka palaa kankuliya pamuhera naneni.
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
22 Mwana gwa Muntu hakahowi ntambu yakafiriti Mlungu, kumbiti shodi kwa muntu yakamgalambuka!”
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23 Palaa wanjiti kulikosiya weni, su gaa pakati petu hakatendi shitwatila ashi.
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24 Kulawiriti likakatala pakati pa wantumintumi walii gaa ndo hakawezi kuwera mkulu pakati pawu.
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
25 Yesu kawagambira, “Wafalumi wa maisi yawawera ndiri Wayawudi yawakolamlima wantu wawu kwa makakala, nawomberi pawawashema ‘Waganja wa wantu.’
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26 Kumbiti nayiwera hangu pakati penu, kumbiti ulii yakaweriti mkulu pakati penu ndo kalazima kaweri mdidiki gwa woseri, na yakawera mlongoziya ndo kaweri ndundami.
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
27 Gaa yakaweriti mkulu, ulii yakalikala pasi kuliya shiboga, ama ulii yakatumika? Imanikana ulii yakalikala pameza kuliya shiboga! Kumbiti neni ndo nandundami pakati penu.
Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28 “Mwenga mlikala pamuwera na neni shipindi shoseri sha kujerwa kwangu,
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29 gambira Tati gwangu ntambu yakanupiti ukolamlima, su naneni hanuwapanani ntambu ira ayi.
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30 Hamlii na kulanda pameza pangu mu Utuwa wangu na hamulikali muvibanta vya ufalumi kugatoza makabila lilongu na mawili ga Israeli.
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31 “Simoni, Simoni! Gupikaniri! Shetani kapatiti ruusa ya kuwajera mwenga mawoseri, kuvilaviya viherepa kulawa muvidoda, gambira mkulima pakapeta nganu kulawa mumakapi.
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
32 Kumbiti neni nankuluwira kwa Mlungu, Simoni njimiru yaku nayidodomera. Nagwenga pagumbuyira, guwatangi wayagu.”
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33 Peteru kamwankula, “Mtuwa, neni ng'enda kala pamuhera na gwenga mushibetubetu, na ata kuhowa pamuhera na gwenga.”
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34 Yesu kamuwankula, “Nukugambira gwenga Peteru, pamberi njogolu hakeniwiki leru hagunemi mala ndatu.”
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
35 Shakapanu Yesu kawakosiyiti wantumintumi wakuwi, “Shipindi shanuwatumiti pota na mpiya, na muhaku ama vilwatu, mpungukiwitwi shintu shoseri?” Wamwankula, “Ndala.”
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36 Yesu kawagambira, “kumbiti vinu, ulii yakawera na muhaku gwa mpiya kagutoli, yakahera na upanga, kawuzi nguwu yakuwi na kahemeri upanga umu.”
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
37 “Toziya nukugambirani, Malembu Mananagala galembwa, ‘Wamtuliti shipinga shimuwera pamuhera na wavidoda,’ ndo mpaka gatimii kwa neni, toziya shawalemba kuusu neni shankwiza kuwera nakaka.”
Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
38 Wantumintumi walonga, “Guloli Mtuwa! Panu kwana mapanga mawili!” Yesu kalonga, “Ayi itosha!”
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39 Yesu kalawa mulushi na kugenda, ntambu yaiweriti ntambu yakuwi, kagenda mpaka kulugongu lwa mizeyituni, wafundwa wakuwi wamfata.
A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40 Pakasokiti kuliya kawagambiriti, “Mluwi Mlungu namwingira mukujerwa.”
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41 Shakapanu kawaleka kagenda utali wa muntu kuweza kuguma libuwi, kasuntama na kumluwa Mlungu.
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42 Kalonga, “Tati pagufira, guyiwusiyi nkata ayi ya ndabiku kwa neni. Ata hangu, mafiliru gaku gafiliziwi, pota ganeni ndiri, ira gutendi ntambu yagufira gumweni.”
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43 Palaa wamahoka wa Mlungu kulawa kumpindi wamlawira, su wamtanga.
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44 Pakaweriti mu kutama nentu, kamluwiti Mlungu na livuki limlawiti gambira matoni ga mwazi, gaturukiti pasi.
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45 Pakaluwiti kala, kawawuyiriti wafundwa wakuwi, kawawoniti wagonja mpota, womberi waweriti na hinginiku.
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46 Kawagambira, “Iwera ashi mgonja? Mwimuki na mluwi, namwingira mukujerwa.”
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47 Yesu pakaweriti kankali kankuyowera, lipinga lya wantu liza palilongoziwa na Yuda, yumu gwa walii wafundwa lilongu na wawili. Yuda kamgenderiti Yesu na kumnonera.
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48 Yesu kamgambira, “Yuda! Hashi gwankumgalambuka Mwana gwa Muntu kwa kumnona?”
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
49 Wantumini yawaweriti pamuhera na Yesu pawagawoniti galii gagalawira, womberi wakosiya, “Mtuwa tutumii mapanga getu?”
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50 Na yumu gwawu kamkomiti upanga ntumintumi gwa Mtambika Mkulu na kamdumula likutu lyakuwi lya kumliwu.
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51 Palaa, Yesu kalonga, “Ayi itosha!” Kalishinkula likutu lya muntu ayu, kamuponiziya.
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
52 Shakapanu Yesu kawagambira watambika wakulu, na wakulu wawalolera wa Numba nkulu ya Mlungu na wazewi wawiziti kumubata, “Hashi, mwiza na mapanga na vindonga kumbata gambira neni na mpoka?
I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
53 Kila lishaka panweriti pamuhera na mwenga Mnumba nkulu ya Mlungu mumbata ndiri. Kumbiti ashi ndo shipindi shenu asa, ndo shipindi sha ukolamlima wa luwindu.”
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
54 Wamubatiti Yesu na kugenda nayu ukaya kwa Mtambika Mkulu, na Peteru kaweriti kankumfata kwa kutali.
I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55 Motu waguwashiti pakati pa uwa, na Peteru kaweriti pamuhera na woseri weni waweriti walikala pamuhera pawayoterata motu.
A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56 Ntumintumi yumu mdala pakamwoniti Peteru kalivaga pakwegera na motu, kamjodoleriti masu na kalonga, “Muntu ayu kaweriti vira pamuhera na Yesu!”
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57 Kumbiti Peteru kaberiti pakalonga, “Ndala gwenga, neni nummana ndiri!”
On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58 Shakapanu hera, muntu yumonga kamwona Peteru na kalonga, “Gwenga gwa yumu gwawu!” Kumbiti Peteru kawankula, “Mtuwa gwenga, neni ndiri!”
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59 Na lisaa limu pamberi, muntu yumonga kamsisitiza pakatakula, “Nakaka ayu kaweriti pamuhera na Yesu, toziya ayu ndo Mgalilaya vira!”
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
60 Peteru kamwankula, “Mtuwa gwenga, nuvimana ndiri ntambu yagutakula!” Palaa palii, pakaweriti kankali kankuyowera, njogolu kawika.
I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61 Mtuwa kagalambuka na kumlola Peteru, na Peteru kalihola galii Mtuwa gakamgambiriti, “Leru pamberi njogolu keniwika hagunemi mala ntatu.”
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62 Peteru kawukiti kugenda kunja, na kalila nentu.
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63 Wantu walii waweriti wankumlolera Yesu, wamkomiti na kumhigira.
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64 Wamtawiti shitambala kusheni, na wankumkosiya, “Gutungi! Gani yakakukomiti?”
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65 Wamlavilira visoweru vivuwa vya kumwigilanga.
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66 Lishaka lyalifatiti Yesu wamjegiti mushizyungu. Pashizyungu kuweriti na wazewi na watambika wakulu na wafunda wa malagaliru, womberi waliwoniti pamuhera na Yesu wamjegiti kulongolu kwawu.
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
67 Nawomberi wamgambira, “Gutugambiri! Hashi, gwenga gwa Kristu?” Su Yesu kawagambira, “Ata panuwagambira, hapeni mnjimiri,
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68 handa panuwakosiya hapeni mnankuli.
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
69 Kwanjira vinu, Mwana gwa Muntu hakalivagi uwega wa kumliwu wa Mlungu kana makakala goseri.”
Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70 Woseri walonga, “Ndo kulonga gwenga gwa Mwana gwa Mlungu?” Nayomberi kawankula, “Mwenga mtakula handa ndo Neni.”
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
71 Nawomberi walonga, “Tufira ndiri kayi ukapitawu umonga? Twaweni tupikanira shilii shakatakuliti.”
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
