Matendu 7
1 Su Mtambika Mkulu kamkosiya, “Hashi, shitwatira ashi shanakaka?”
Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
2 Yomberi Stefani katakula, “Mwalongu wangu na ashina tati, mpikanireni! Mlungu gwa ukwisa kamlawiriti tati gwetu Aburahamu pakaweriti kulii Misopotamiya pamberi kenigendi kulikala kulii Harani.
A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
3 Mlungu kamgambiriti, ‘Guwuki paisi yaku, guwaleki wantu wa lukolu lwaku, Gugendi paisi hanukulanguziyi!’
A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
4 Hangu, Aburahamu kahamiti isi ya Kalidayu, kagenda kulikala Harani. Pakahowiti kala tati gwakuwi, Mlungu kamwusiyiti kayi Halani kiza kulikala paisi ayi yamlikala vinu.
Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
5 Mlungu kamupiti ndiri ata seemu yimu ya isi ayi iweri yakuwi, ata hangu, kamlagiliti kumpanana isi ayi iweri yakuwi na ya walelwa wakuwi, tembera shipindi ashi kaweriti ndiri na mwananguta.
A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
6 Mlungu kamgambiriti hangu, ‘Walelwa waku hawajegwi paisi yayikolwa mlima na wantu wamonga, na aku hawatendwi wamanda na kutenderwa vidoda kwa shipindi sha vinja miya msheshi.
Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
7 Kumbiti neni hanuwatozi wantu yawagenda kuwatenda kuwera wamanda. Mlungu kalonga, shakapanu hanuwalaviyi muisi ayi su wizi kunguwira pahala panu.’
Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
8 Shakapanu Mlungu kayitenda jandu iweri langaliru lya lipatanu. Hangu, Aburahamu kamyingiziyiti jandu mwana gwakuwi Isaka lishaka lya nane pakayiwukiti kala. Na Isaka, ntambu irayi, kamyingiziyiti jandu Yakobu. Yomberi Yakobu kawatendiriti walii wambuyi ligumba na wawiri ntambu irayi.”
I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
9 Wambuyi walii wamwoniriti weya Yosefu, wamwuza muumanda Misri. Kumbiti Mlungu kaweriti pamwera nayomberi.
A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
10 Kamuwusiya mutabu zakuwi zoseri. Mlungu kampanana ntambu na luhala kulongolu kwa Farawu, mfalumi gwa Misri, ata Falawu kumtula kaweri mkulu gwa isi ilii na numba ya shifalumi.
A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
11 Shakapanu, kwaniti njala ngulu paisi yoseri ya Misri na Kanaani, isababisha kuperuwa kukulu. Wambuyi wetu wapata ndiri shiboga shoseri
Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
12 Su, Yakobu pakapatiti visoweru handa aku Misri kuweriti na viboga, kawatumiti wana wakuwi, yani wambuyi wetu, wagendi aku Misri mala ya kwanja
A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
13 Pamwanja gwawu gwa pili, Yosefu kalimaniziyiti kwa walongu wakuwi, na Farawu kaimaniti kaya ya Yosefu.
A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
14 Yosefu katumiti ujumbi kwa tati gwakuwi Yakobu na walongu woseri, wantu sabini na wamuhanu, wayizi Misri.
Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
15 Hangu, Yakobu kagenditi Misri kweni yomberi na wambuyi wetu wamonga wahowiti.
I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
16 Njimba zyawu wazijegiti mpaka Shekemu, yankusirwa palipumba Aburahamu lyakahemiriti kulawa kwa likabira lya Hamoli kwa shiasi tunga sha mpiya.
I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
17 “Shipindi pashitimiyiti Mlungu kalitenda lagilu lyakampananiti Aburahamu, walanga ya wantu kulii Misri iyongerekiti kala na iweriti nkulu nentu.
Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
18 “Upeleru, mfalumi yumu yomberi kammana ndiri Yosefu kanjiti kukolamlima aku Misri.
Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19 Kawatabisiyiti wantu wetu na kawatenderiti udoda wambuyi wetu pakawalagalira wawayasili kunja wananguta wawu wadidini su wahowi.
Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
20 Musa kayiwukiti shipindi ashi na kaweriti mwana kaherepa nentu. Yomberi kaleritwi mukaya ya tati gwakuwi kwa shipindi sha myezi mitatu,
V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
21 na pawamlaviyiti kunja, binti gwa Farawu kamtoliti, kamlera gambira mwana gwakuwi.
A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
22 Musa kafundwa vitwatira vyoseri vya luhala lwa Wamisri kamanika kwa visoweru na manyawiru.
I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
23 “Pakaweriti na umli wa vinja malongu msheshi kaamuwiti kugenda kuwawona walongu wakuwi Waisraeli.”
A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
24 “Aku kamwoniti yumu gwawu kankumtendera vidoda, kagenda kumlopola na kwa kuwuzilira, kamlaga Mmisri ulii.
A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
25 Kalisheriti handa Waisraeli wayaguwi mewavimani handa Mlungu kamtumiti yomberi kuwalopola, kumbiti kavimana ndiri hangu.
Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
26 Shilawu yakuwi, kawoniti Waisraeli wawili wankulikoma, kajeriti kuwakolaniziya mawoku pakalonga, Mwenga ndo mwawalongu, iwera hashi mwankulitenderana vidoda maweni kwa maweni
Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
27 Ulii yakaweriti kankumkoma myaguwi kamkankiti Musa kumpeku kalonga, ndo gaa yakakutuliti gwenga guweri mtuwa na mkolaniziya mawoku gwetu?
Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
28 Hashi, gufira kunaga handa ntambu yagumlagiti Mmisri ulii lishu?
Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
29 Pa kupikinira aga, Musa katugiti, kagenda kulivaga paisi ya Midiyani na aku kapata wana wawili.
I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
30 “Vinja malongu msheshi pavitimiyiti, ntumintumi gwa kumpindi gwa Mtuwa kamlawiriti Musa pashitogolu shiweriti shankuyaka motu kushiwala kulii pakwegera na lugongu Sinayi.
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
31 Musa kalikangasha nentu kuwona shitwatira ashi ata kasegelera pakwera su kasunguliri, kumbiti kapikiniriti liziwu lya Mtuwa,
A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
32 Neni ndo Mlungu gwa mbuyi gwaku, Mlungu gwa Aburahamu, Isaka na Yakobu! Musa kalendemera kwa lyoga na pota kujera kulola nentu.
Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
33 Mtuwa kamgambira, Guyopoli vilwatu vyaku mana panu pagugoloka ndo pahala pananagala.
I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
34 Nugawona madoda gawawatendera wantu wangu kulii Misri. Mpikanira shiwembu shawu, naneni niza kuwalopola. Su vinu, hanukutumi Misri.”
Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
35 “Musa ayu ndo ulii wantu wa Israeli yawamlemiti pawatakuliti, Ndo gaa yakakutuliti gwenga guweri mkolamlima na mwamuliru gwetu? Ndomweni yakajegitwi na Mlungu kaweri mkulu na mlopoziya, kwa liwoku lya ulii ntumintumi gwa kumpindi yakamlawiriti mushiputira shashiweriti shankuyaka motu.
Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
36 Ndo yakawalongoziyiti wantu walii walawi Misri kwa kutenda mauzauza na makangashu paisi ya Misri, pabahali ya Shamu na kushiwala kwa katepu ya vinja malongu msheshi.
A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
37 Musa ndo yakawagambiriti wantu wa Israeli, Mlungu hakawasyagulirani mbuyi handa neni kulawa pawalongu wenu mwenga maweni.
Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
38 Ayu ndo ulii yakaweriti mulijojiniru aku kushiwara pamuhera na watati wetu na ntumintumi gwa kumpindi ulii yakatakuliti na yomberi pamuhera na watati wetu mulugongu lwa Sinayi, na yomberi kawankiti visoweru vyaviwera na ukomu su katupanani twenga.
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
39 Kumbiti yomberi ndo mbuyi gwetu yakalemiti kumpikinira, wamkangiti kumpeku, wana lwamatamata lwa kuwuya Misri.
Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
40 Wamgambiriti Aruni, gutunyawiri milungu yayitulongoziya munjira, toziya tuvimana ndiri yagampatiti Musa yakatulongoziyiti kulawa Misri!
Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
41 Su shiweriti shipindi womberi wanyawiti shinyagu sha mwana gwa ng'ombi. Womberi washilaviliriti tambiku na waviniti msambu kwa kuvipanana ligoya kwa vilii vyawavinyawiti kwa mawoku gawu.
I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
42 Kumbiti Mlungu kawukiti pakati pawu, kawaleka waviguwiri vintu vya kumpindi kwa Mlungu, ntambu yailembitwi mushintola sha wambuyi wa Mlungu, ‘Mwenga wantu wa Israeli! Hashi, neni ndiri yamundaviliriti tambiku na malaviwu kwa shipindi sha vinja malongu msheshi kulii kushiwala?
I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
43 Mwenga mshinyasuliti shisasa sha mlungu Moleki, na shinyagu sha ndondu mlungu gwenu Refani. Shinyagu shamshinyawiti ndo shamshiguwiriti. Toziya ayi hanuwajegi lopola kutali kupitira Babiloni!’”
Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
44 Kushiwala kulii wambuyi wetu waweriti na lihema liii lilipitawuliti kuwera kwa Mlungu. Lyalinyawitwi handa Mlungu ntambu yakamgambiriti Musa kalinyawi, nakala kamili ya shiraa shakalanguziyitwi.
Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
45 Shakapanu wambuyi wetu waliyangiti womberi kwa womberi mpaka shipindi sha Yoshuwa, pawainyasuliti isi ilii kulawa kwa maisi geni Mlungu kagawingiti kuulongolu kwawu. Panu lilikaliti mpaka shipindi sha Dawudi.
Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
46 Dawudi kawupatiti upendelewu kwa Mlungu, kamluwa Mlungu kamlekeziyi su kamnyawiri pahala pa kulikala, ulii yakaweriti Mlungu gwa Yakobu.
Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
47 Kumbiti Selemani ndo yakamnyawiriti numba Mlungu.
Šalomoun pak udělal jemu dům.
48 “Ata hangu, Mlungu mkulu hakatami ndiri munumba zijegitwi na muntu, mbuyi ntambu yakatakula,
Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
49 ‘Mtuwa kalonga, kumpindi ndo shibanta shangu sha ufalumi na pasipanu ndo pahala pangu pa kutulira magulu. Mtuwa kalonga, “Hashi mwenga hamunyawili numba ya ntambu gaa?” Ama pahala paneni pakwoyera hapaweri koshi?
Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
50 Hashi, mawoku gangu ndiri yaganyawiti vintu vyoseri avi?’
Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
51 Mwenga makaidi wakulu! Myoyu na makutu genu ndo handa ga wantu wa maisi. Mwenga handa wambuyi wetu. Mashaka goseri mwankumlema Rohu Mnanagala.
Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
52 Hashi, kwana mbuyi yoseri gwa Mlungu, wambuyi wenu wawatabisiya ndiri? Wawalagiti walii yawatungiti kwiza kwakuwi yakamfiriziya Mlungu. Na vinu, mwenga mumgalambuka na mumlaga.
Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
53 Mwenga muliyangiti lilagaliru ilii lijegitwi kwamwenga na wantumintumi wa kumpindi, kumbiti mnjimira ndiri.”
Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
54 Wazewi walii wa shizyungu pawapikiniriti aga, wakalaliti nentu, wamsagira menu kwa maya.
Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
55 Kumbiti Stefani kaweriti kamemitwi na Rohu Mnanagala, kalola kumpindi kwa Mlungu, kawona ukwisa wa Mlungu na Yesu kalivaga uwega wa kumliwu wa Mlungu.
On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56 Katakula, “Mloleni! Mona kumpindi kuyoposolekwa na Mwana gwa muntu kagoloka uwega wa kumliwu wa Mlungu.”
I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57 Panu, wantu woseri mushikawu shiraa sha shizyungu wabotanga umatu na kuziba makutu gawu kwa mawoku gawu. Shakapanu wamkopokela woseri pamwera,
A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58 wamlaviya kunja kulushi, wamguma mabuwi. Walii wakapitawu wagatula mahabiti gawu pasi pa ulolera wa mntemba yumu litawu lyakuwi Sauli.
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
59 Wendereyiti kumguma kwa mabuwi Stefanu aku pakawera kankumluwa Mlungu, “Mtuwa Yesu, guwanki rohu yangu!”
I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
60 Kasuntama, kalira kwa liziwu likulu, “Mtuwa, nagushihola shidoda ashi kwawomberi.” Pakatakuliti hangu, kahowa. Sauli nayomberi kashiwoniti shitendu ashi sha kumlaga.
A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
