Matendu 5
1 Muntu yumu yawamshema Ananiya na mdala gwakuwi Safira wawuziti lirambu lyawu viravi.
Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira.
2 Kumbiti, mdala gwakuwi pakawera kavimana, Ananiya kalitulila seemu ya mpiya zyakazipatiti na seemu imonga ilii kawayupiti wantumintumi.
Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku.
3 Su, Peteru kamkosiyiti, “Ananiya, mbona shetani kingira mmoyu mwaku na kukutenda gumzyangi Rohu Mnanagala kwa kulitulira seemu ya mpiya zagupatiti kulawilirana na lilambu lilii?
Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha.
4 Pamberi pa kuliwuza liweriti lyaku na paguliwuziti kala, isigala mpiya azi ziweriti zaku guzitumii ntambu yagufira. Toziya gaa, gwamuwiti mmoyu mwaku kutenda shitwatira sha ntambu ayi? Gumzyanga ndiri muntu, Gumzyanga Mlungu!”
Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha.“
5 Ananiya, pakapikaniriti aga kaguwa pasi, kahowa. Wantu woseri wapikiniriti shisoweru sha lilawiru ali watiriti nentu.
Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza.
6 Wandemba wasoka, wayigibikira njimba yakuwi, wamlaviya kunja, wamsira.
Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
7 Pa shipindi sha masaa matatu hangu, mdala gwakuwi, pota kuvimana shitwatira shilawiriti, kingira mngati amu.
Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo.
8 Peteru kamgambira, “Gung'ambiri! Hashi, shiyasi ashi sha mpiya ndo shampatiti kwa kuwuza lirambu lilii?” Yomberi kankula, “Yina, ndo sheni ashi”
Petr se jí zeptal: „Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?“Odpověděla: „Ano, jistě za tolik.“
9 Yomberi Peteru kamgambira, “Mbona mtenda mpangu kumjera Rohu gwa Mtuwa? Gupikiniri! Walii wantu wagenditi kumusira mpalu gwaku, vinu wapanu pamlyangu na wankukutola gwenga viraa.”
Na to Petr: „Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše.“
10 Vumu Safila kaguwa kulongolu kwa magulu ga Peteru, kahowa. Wandemba walii pawingiriti, wamwoniti kahowa kala, hangu wamlaviya kunja, wamsira pakwegera na mpalu gwakuwi.
Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu.
11 Shipinga shoseri sha wantu yawamjimira Yesu pamuhera na woseri yawapikaniriti shisoweru sha vitwatira avi, watiriti nentu.
To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
12 Wantumintumi watenditi mauzauza na makangashu gavuwa pakati pa wantu. Wawumini waweriti wankuliwona pamwera muukumbi wa Selemani.
Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu,
13 Muntu yoseri gwingi yakaweriti ndiri muumini kajeriti ndiri kuwera pamhera na womberi. Ata hangu, wantu wamonga yawawera ndiri na njimiru ayi wawazyuma.
kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím.
14 Walanga ya wantu yawamjimiriti Mtuwa, wapalu na wadala, iyongerekiti.
15 Toziya ayi, wantu waweriti wankuwajega walweli mnjira na kuwagonjeka pampindi pa shitanda na mikeka su Peteru pakapita, tembera shivuni shakuwi shiwashinkuli wamu wawu.
Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín.
16 Wantu wavuwa wasokiti kulawa mulushi za kumbekumbeku za Yerusalemu, wankuwajega walweli wawu na walii yawawera na shamshera wadoda na womberi woseri waponiziwa.
Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.
17 Shakapanu mtambika mkulu na wayaguwi yawaweriti pamuhera na shipinga sha Masadukayu, wawera na weya.
Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců – saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky – a natož vzkříšení z mrtvých – nedějí.
18 Su, wawatawa ntumintumi, na kuwajega mngati mnumba nkulu ya shibetubetu.
Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice.
19 Kumbiti pashiru ntumintumi gwa kumpindi gwa Mtuwa kayivuguliti milyangu ya shibetubetu, kawalaviya kunja, kawagambira,
Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je:
20 “Mgendi mkagoloki Mnumba nkulu ya Mlungu na kuwagambira wantu kila shintu kuusu makaliru aga gasyayi.”
„Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!“
21 Wantumintumi wajimiriti, wingira Mnumba nkulu ya Mlungu mandawira putiputi, wanja kufunda. Mtambika mkulu na wayaguwi pawasokiti, washemiti mkutanu gwa shizyungu shikulu, ndo shipinga sha wazewi wa Wayawudi, shakapanu wawatuma wantu mushibetubetu wawajegi wantumintumi walii.
Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili. Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni.
22 Kumbiti wakulu awa pawasokiti aku wawawona ndiri mshibetubetu mlii. Hangu wawuyiti, wawagambira mumkutanu,
Chrámoví strážci však našli vězení prázdné, vrátili se a podali hlášení:
23 Pawatakula, “Tuwoniti shibetubetu shitatwa kila uwega na walolera wankulolera milyangu. Kumbiti patuvuguliti tumwona ndiri muntu yoseri mngati.”
„Věznice je v naprostém pořádku, dveře zamčené, strážní u nich drželi řádně hlídku, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“
24 Mkulu gwa walolera wa numba nkulu ya Mlungu na watambika wakulu pawapikaniriti shisoweru ashi wawera na lyoga, wavimana ndiri gawawapatiti.
Velekněz, velitel a jeho chrámová stráž vyslechli tu zprávu a byli zmateni. Nevěděli, co si o tom mají myslet.
25 Kiza muntu yumu, kawagambira, “wantu walii yamuwatatiriti mshibetubetu, vinu wamunumba nkulu ya Mlungu, wankufunda wantu.”
Vtom někdo přiběhl a hlásil: „Ti muži, které jste včera uvěznili, jsou zase v chrámu a klidně mluví k lidem!“
26 Panu mkulu gwa walolera wa numba nkulu ya Mlungu pamwera na wantu wakuwi wagenditi mnumba nkulu ya Mlungu, kawajega. Kumbiti wawakamula ndiri kwa likakala, toziya watiriti handa wantu mewawagumi mabuwi.
Velitel tam spěchal se stráží, ale neodvážili se žádného násilí, protože lid by je ukamenoval.
27 Su wawajega, wawagolisiya kulongolu kushizyungu, Mtambika Mkulu kawagambira,
Apoštolové však s nimi šli dobrovolně před veleradu. Velekněz je obvinil:
28 “Tuwaberiti paweru kufunda kwa litawu lya muntu ayu, vinu mweneza mafunda genu poseri Muyerusalemu na mupanga kututulira lawama ya kuhowa kwa muntu ayu.”
„Copak jsme vám nezakázali Ježíšovo jméno veřejně vyslovit? Jak to, že jste naplnili celý Jeruzalém svými výklady o něm a nás označujete za jeho vrahy?“
29 Panu Peteru, kiwiti pamwera na walii ntumintumi wamonga, kankula, “Mpaka tumjimiri Mlungu, muntu ndiri.
Petr promluvil jménem ostatních apoštolů: „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi.
30 Mlungu gwa mbuyi gwetu kamzyukisiyiti Yesu pa mwenga kumlaga kwa kumpingika mlupingika.
To Bůh našich praotců vzkřísil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy zabili potupným způsobem na římském kříži.
31 Ayu ndomweni ulii yakakwisitwi na Mlungu mpaka uwega wakuwi wa mliwu, kawera mlongoziya na Mlopoziya su katendi wantu wa Israeli waleki vidoda, wapati kulekiziwa vidoda vyawu.
Bůh mu však svěřil veliký úkol Mesiáše a Vysvoboditele. Jenom on může Izraeli odpustit jeho hříchy, když se mu ovšem pokoříte.
32 Twenga ndo wakapitawu wa lilawiru ali, yomberi Rohu Mnanagala ndo yomberi Mlungu kawayupa walii wawamjimira, wankupitaulira vira lilawiru ali.”
My jsme svědkové všeho, co říkáme. Jasným dokladem vám může být moc svatého Ducha, kterou Bůh dal těm, kdo si už dali říct a učinili pokání.“
33 Wajumbi woseri wa shizyunga shilii pawapikaniriti aga, waweriti na maya, ata waamuwa kuwalaga.
To ovšem veleradu rozzuřilo a ozvalo se volání, aby byli apoštolové popraveni.
34 Kumbiti Mfalisayu yumu yawamshema Gamalieli mweni kaweriti mfunda gwa Malagaliru na yakapananitwi ligoya nentu kulongolu kwa wantu woseri, kagolokiti kulongolu kushizyungu kulii, kafiriti ntumintumi walii walaviwi kunja katepu.
O slovo se však přihlásil známý farizejský učitel zákona Gamaliel, muž značné autority, a dal pokyn, aby na chvíli obžalované odvedli.
35 Shakapanu kawagambira wajumbi walii wa shizyungu, “Walushi lwa Israeli, shondi pamberi pa kutenda ashi shamfira kuwatenda wantu awa!
Pak oslovil veleradu: „Izraelci, dobře si rozmyslete, co chcete udělat s těmito lidmi.
36 Makashu shididini, kulawiriti muntu yumu litawu lyakuwi Teuda, kalitakulira kuwera muntu gwa mana na wantu pakwegera na miya mhanu walijegiti pamhera na yomberi, kumbiti wamlagiti, shakapanu wandundami wakuwi woseri wapalanganika na shipinga shakuwi shifuwa.
Vzpomínáte na rozruch kolem Teuda? Ten ze sebe dělal velkou osobnost a shromáždil na čtyři sta přívrženců. Když však zemřel, jeho lidé se rozprchli a všechno utichlo.
37 Kayi, shakapanu, shipindi shilii sha kuwalangwa wantu, kalawiriti Yuda gwa Galilaya. Ayu na yomberi kwawakwegiti wantu wamfata, Kumbiti na yomberi wamlagiti, na wandundami wakuwi wapalanganikiti.
Nebo vzpomeňte na povstání Judy z Galileje za sčítání lidu. Měl hodně následovníků, ale i on zahynul a jeho tlupa se rozptýlila.
38 Na vinu viraa neni nuwagambira kotukuwatendera shintu shoseri wantu awa, muwalekiziyi! Toziya, payiwera shitendu ashi shawu shanjishwa na muntu, hashiwuki sheni.
A tak vám radím, nechte ty lidi prostě na pokoji. Jestli je to zase nějaké lidské hnutí, brzo se rozpadne.
39 Kumbiti handa shanjishwa na Mlungu, hera ndiri handa hapeni muwezi kuwakanga, su hamliwoni mmulema Mlungu.”
Stojí-li však za tím Bůh, nic proti tomu nezmůžete a vlastně byste se snažili bojovat s Bohem.“Dali na jeho radu.
40 Su wawashema ntumintumi walii, waamuwa wasyatagwi viboku na kuwaberiziya nawafunda kayi kwa litawu lya Yesu, shakapanu wawaleka wagendi zawu.
Opět předvedli apoštoly, vyměřili jim obvyklý trest bičování a znovu jim přísně zakázali hlásat cokoliv o Ježíšovi a šířit jeho učení. Pak je propustili.
41 Su, ntumintumi walawa kunja kushizyungu pawamema nemeru, toziya wafiruwiti kusoniziwa kwajili ya litawu lya Yesu.
Apoštolové šli ze soudu a radovali se, že byli vyznamenáni těžkostmi a utrpením pro jméno Pána Ježíše.
42 Mnumba nkulu ya Mlungu na ukaya kwa wantu, womberi wendereyiti kila lishaka kufunda na kubwera Shisoweru Shiwagira sha Yesu kuwera ndo Kristu.
Učili i nadále každý den o Ježíšovi a jak v soukromí, tak na veřejnosti ho prohlašovali za Božího Syna.
