< مزامیر 73 >
مزمور آساف. براستی، خدا برای اسرائیل نیکوست یعنی برای آنانی که پاکدل هستند. | 1 |
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
اما من نزدیک بود ایمانم را از دست بدهم و از راه راست گمراه شوم. | 2 |
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
زیرا بر کامیابی بدکاران و شریران حسد بردم. | 3 |
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
دیدم که در زندگی درد نمیکشند و بدنی قوی و سالم دارند. | 4 |
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
مانند سایرین در زحمت نمیافتند و هیچ گرفتاری ندارند؛ | 5 |
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
در نتیجه با تکبر راه میروند و به مردم ظلم میکنند. | 6 |
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
قلبشان مملو از خباثت است و از فکرشان شرارت تراوش میکند. | 7 |
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
مردم را مسخره میکنند و حرفهای کثیف بر زبان میرانند. با غرور سخن میگویند و نقشههای شوم میکشند. | 8 |
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
به خدایی که در آسمان است کفر میگویند و به انسانی که بر زمین است فحاشی میکنند. | 9 |
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
پس مردم گول زندگی پرناز و نعمت آنها را میخورند | 10 |
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
و میگویند: «خدای چگونه بداند؟ آیا آن متعال میداند بر این زمین چه میگذرد؟» | 11 |
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
به این مردم شرور نگاه کنید! ببینید چه زندگی راحتی دارند و چگونه به ثروت خود میافزایند. | 12 |
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
پس آیا من بیهوده خود را پاک نگه داشتهام و نگذاشتهام دستهایم به گناه آلوده شوند؟ | 13 |
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
نتیجهای که هر روز از این کار عایدم میشود رنج و زحمت است. | 14 |
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
ولی اگر این فکرهایم را بر زبان میآوردم، جزو مردم خداشناس محسوب نمیشدم. | 15 |
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
هر چه فکر کردم نتوانستم بفهمم که چرا بدکاران در زندگی کامیاب هستند؛ | 16 |
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
تا اینکه به خانهٔ خدا رفتم و در آنجا به عاقبت کار آنها پی بردم. | 17 |
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
ای خدا، تو بدکاران را بر پرتگاههای لغزنده گذاشتهای تا بیفتند و نابود شوند. | 18 |
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
آری، آنها ناگهان غافلگیر شده، از ترس قالب تهی خواهند کرد. | 19 |
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
آنها مانند خوابی هستند که وقتی انسان بیدار میشود از ذهنش محو شده است؛ همچنین وقتی تو ای خداوند، برخیزی آنها محو و نابود خواهند شد! | 20 |
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
وقتی من به این حقیقت پی بردم، از خود شرمنده شدم! | 21 |
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
من احمق و نادان بودم و نزد تو ای خدا، مانند حیوان بیشعور رفتار کردم! | 22 |
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
با این حال، تو هنوز هم مرا دوست داری و دست مرا در دست خود گرفتهای! | 23 |
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
تو با رهنمودهایت مرا در زندگی هدایت خواهی کرد و در آخر مرا به حضور پرجلالت خواهی پذیرفت. | 24 |
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
ای خدا، من تو را در آسمان دارم؛ این برای من کافی است و هیچ چیز دیگر بر زمین نمیخواهم. | 25 |
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
اگرچه فکر و بدنم ناتوان شوند، اما تو ای خدا، قوت و تکیهگاه همیشگی من هستی! | 26 |
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
خدا کسانی را که از او دور شوند و به او خیانت کنند، نابود خواهد کرد. | 27 |
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
اما من از اینکه نزدیک تو هستم لذت میبرم! ای خداوند، من به تو توکل نمودهام و تمام کارهایت را میستایم! | 28 |
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.