< امثال 9 >
حکمت کاخی بنا کرده است که هفت ستون دارد. | 1 |
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
او مهمانی بزرگی ترتیب داده و انواع شرابها و خوراکها را آماده کرده است | 2 |
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
و کنیزان خود را فرستاده، تا بر بلندترین مکان شهر بایستند و ندا سر دهند: | 3 |
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
«ای سادهلوحان، پیش من بیایید!» و به کم عقلان میگوید: | 4 |
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
«از خوراک و شرابی که آماده کردهام بخورید. | 5 |
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
راه جهالت را ترک گفته، زنده بمانید. راه دانا شدن را پیش بگیرید.» | 6 |
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
اگر آدم بدکاری را که همیشه دیگران را مسخره میکند تأدیب نمایی، جز اینکه مورد اهانت او واقع شوی نتیجهٔ دیگری نخواهد داشت. | 7 |
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
پس او را به حال خود واگذار چون اگر بخواهی به او کمک کنی از تو متنفر میشود؛ اما اگر شخص دانا را تأدیب کنی تو را دوست خواهد داشت. | 8 |
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
اگر آدم دانا را نصیحت کنی داناتر میشود و اگر به آدم درستکار تعلیم بدهی علمش بیشتر میگردد. | 9 |
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
ترس خداوند سرآغاز حکمت است. شناخت خدای مقدّس انسان را دانا میسازد. | 10 |
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
حکمت سالهای عمرت را زیاد میکند. | 11 |
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
اگر حکمت داشته باشی سودش به خودت میرسد و اگر حکمت را ناچیز بشماری به خودت زیان میرسانی. | 12 |
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
حماقت مانند زنی وراج و گستاخ و ابله میباشد. | 13 |
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
او دم در خانهاش که بر تپهای مشرف به شهر قرار دارد، مینشیند | 14 |
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
و رهگذرانی را که مستقیم به راه خود میروند صدا میزند: | 15 |
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
«ای سادهلوحان، پیش من بیایید!» و به کم عقلان میگوید: | 16 |
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
«آب دزدی شیرین است و نانی که پنهانی خورده میشود، لذیذ است!» | 17 |
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
آنها نمیدانند که عاقبت کسانی که به خانهٔ او میروند مرگ و هلاکت است. (Sheol ) | 18 |
Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol )