< اول تواریخ 18 >
پس از چندی باز داوود به فلسطینیها حمله کرده، آنها را شکست داد و شهر جت و روستاهای اطراف آن را از دست ایشان گرفت. داوود همچنین موآبیها را شکست داد و آنها تابع داوود شده، به او باج و خراج میدادند. | 1 |
E kinde moko, Daudi noloyo jo-Filistia ma gibedo e bwo lochne kendo nokawo Gath to gi mier matindo molwore koa kuom jo-Filistia.
Daudi noloyo jo-Moab bende kendo negibedo e bwo lochne kendo negigolone osuru.
در ضمن، داوود نیروهای هددعزر، پادشاه صوبه را در نزدیکی حمات در هم شکست، زیرا هددعزر میکوشید نواحی کنار رود فرات را به چنگ آورد. | 3 |
Bende Daudi nokedo gi Hadadezer ma ruodh Zoba nyaka ochopo Hamath kane odhi mondo ogur lochne e dho Aora Yufrate.
در این جنگ داوود هزار ارابه، هفت هزار سرباز سواره و بیست هزار سرباز پیاده را به اسیری گرفت. او صد اسب برای ارابهها نگه داشت و رگ پای بقیهٔ اسبان را قطع کرد. | 4 |
Daudi nomako geche lweny alufu achiel gi joidh farese alufu abiriyo, to gi jolweny mawuotho gi tiendgi alufu piero ariyo. Nongʼado odond farese duto makmana farese mia achiel kuomgi ema noweyo.
همچنین با بیست و دو هزار سرباز سوری که از دمشق برای کمک به هددعزر آمده بودند، جنگید و همهٔ آنها را کشت. | 5 |
Kane jo-Aram moa Damaski obiro konyo Hadadezer ruodh Zoba, Daudi nonego ji alufu piero ariyo gariyo kuomgi.
داوود در دمشق چندین قرارگاه مستقر ساخت و مردم سوریه تابع داوود شده، به او باج و خراج میپرداختند. به این ترتیب داوود هر جا میرفت، خداوند او را پیروزی میبخشید. | 6 |
Noketo kambi mag jolwenje e dala maduongʼ mar Damaski e piny jo-Aram kendo jo-Aram nobedo e bwo lochne kendo negikelone osuru. Jehova Nyasaye nomiyo Daudi olocho kamoro amora mane odhiye.
داوود سپرهای طلای سرداران هددعزر را برداشت و به اورشلیم برد. | 7 |
Daudi nokawo kuodi molos gi dhahabu mane otingʼ gi jotend lweny mag Hadadezer mi okelogi Jerusalem.
در ضمن مقدار زیادی مفرغ از طبحت و کُن شهرهای هددعزر گرفته، آنها را نیز به اورشلیم برد. (بعدها سلیمان از این مفرغ برای ساختن لوازم خانهٔ خدا و حوض و ستونهای واقع در آن استفاده کرد.) | 8 |
Chakre Teba kod Kun, mane gin miech Hadadezer, Daudi nokawo mula mangʼeny, mane Solomon olosogo gima iluongo ni Nam mar mula gi sirni, to gi gik mopogore opogore molos gi mula.
توعو، پادشاه حمات، وقتی شنید که داوود بر لشکر هددعزر پیروز شده است، | 9 |
Kane Tou ruodh Hamath nowinjo ni Daudi noloyo jolweny duto mag Hadadezer ruodh Zoba,
پسرش هدورام را فرستاد تا سلام وی را به او برساند و این پیروزی را به او تبریک بگوید، چون هددعزر و توعو با هم دشمن بودند. هدورام هدایایی از طلا و نقره و مفرغ به داوود داد. | 10 |
nooro wuode Hadoram ir Ruoth Daudi mondo oterne omose kendo opake kuom locho e kedo kod Hadadezer mane osebedo kakedo gi Tou. Hadoram nokelo gik mopogore opogore ma olos gi dhahabu gi fedha kod mula.
داوود همهٔ این هدایا را با طلا و نقرهای که خود از ادومیها، موآبیها، عمونیها، فلسطینیها، عمالیقیها به غنیمت گرفته بود وقف خداوند کرد. | 11 |
Ruoth Daudi nochiwo gigi ne Jehova Nyasaye, mana kaka ne osetimo gi fedha kod dhahabu manokawo kuom ogendini duto: jo-Edom kod jo-Moab, jo-Amon kod jo-Filistia to gi jo-Amalek.
ابیشای (پسر صرویه) هجده هزار سرباز ادومی را در درهٔ نمک کشت. | 12 |
Abishai wuod Zeruya nonego jo-Edom alufu apar gaboro e Holo mar Chumbi.
او در سراسر ادوم، قرارگاههایی مستقر کرد و ادومیها تابع داوود شدند. داوود به هر طرف میرفت خداوند به او پیروزی میبخشید. | 13 |
Nogero kar kambi jolweny ei Edom kendo jo-Edom nobedo e bwo loch Daudi. Jehova Nyasaye nomiyo Daudi olocho kamoro amora mane odhiye.
داوود با عدل و انصاف بر اسرائیل حکومت میکرد. | 14 |
Daudi nobedo ruodh jo-Israel duto kotimo maber kendo makare ni joge duto.
فرماندهٔ سپاه او یوآب (پسر صرویه) و وقایعنگار او یهوشافاط (پسر اخیلود) بود. | 15 |
Joab ma wuod Zeruya ne jatend jolweny, to Jehoshafat wuod Ahilud ne jachan weche,
صادوق (پسر اخیطوب) و اخیملک (پسر اَبیّاتار) هر دو کاهن بودند و سرایا کاتب بود. | 16 |
Zadok wuod Ahitub kod Abimelek wuod Abiathar to ne jodolo, Shavsha ne jagoro;
بنایا (پسر یهویاداع) فرماندهٔ گارد سلطنتی داوود بود. پسران داوود مشاوران دربار بودند. | 17 |
Benaya wuod Jehoyada to ne jatend joka Kereth kod joka Peleth, to yawuot Daudi to ne gin jotelo madongo makonyo ruoth.