ਕਹਾਉਤਾਂ 20
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 ੨ ਰਾਜੇ ਦਾ ਭੈਅ ਬੱਬਰ ਸ਼ੇਰ ਦੇ ਗੱਜਣ ਵਰਗਾ ਹੈ, ਜਿਹੜਾ ਉਹ ਨੂੰ ਗੁੱਸਾ ਚੜ੍ਹਾਉਂਦਾ ਹੈ ਉਹ ਆਪਣੀ ਹੀ ਜਾਨ ਦਾ ਵੈਰੀ ਹੈ।
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 ੧੬ ਜਿਹੜਾ ਪਰਦੇਸੀ ਦੀ ਜ਼ਮਾਨਤ ਦੇਵੇ ਉਹ ਦੇ ਕੱਪੜੇ ਲਾਹ ਲੈ, ਅਤੇ ਜਿਹੜਾ ਓਪਰਿਆਂ ਦੀ ਜ਼ਮਾਨਤ ਦੇਵੇ ਉਹ ਦਾ ਕੁਝ ਗਹਿਣੇ ਰੱਖ ਲੈ।
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 ੧੯ ਜਿਹੜਾ ਚੁਗਲੀ ਕਰਦਾ ਫਿਰਦਾ ਹੈ ਉਹ ਭੇਤਾਂ ਨੂੰ ਪਰਗਟ ਕਰਦਾ ਹੈ, ਇਸ ਲਈ ਤੂੰ ਬਕ-ਬਕ ਕਰਨ ਵਾਲਿਆਂ ਨਾਲ ਸੰਗਤੀ ਨਾ ਰੱਖੀਂ।
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 ੨੫ ਜੇ ਬਿਨ੍ਹਾਂ ਵਿਚਾਰੇ ਕੋਈ ਆਖੇ ਕਿ ਇਹ ਵਸਤ ਪਵਿੱਤਰ ਹੈ, ਤੇ ਸੁੱਖਣਾ ਸੁੱਖ ਕੇ ਪੁੱਛਣ ਲੱਗੇ ਤਾਂ ਉਹ ਉਸ ਆਦਮੀ ਲਈ ਫਾਹੀ ਹੈ।
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
